Epigrafika

Epigrafika (z řeckého επιγραφή, epigraphé, nápis) je věda o nápisech. Zabývá se nápisem komplexně, sbírá je, interpretuje a zpřístupňuje.

Profiluje se jako samostatná historická disciplína (případně pomocná věda historická). Pro epigrafiku je specifické, že pracuje s textem zapsaným primárně na archeologických (nebo přinejmenším nepaleografických) látkách. Důležitou součástí epigrafiky je tedy na jedné nápisová paleografie (případně i filologie a další disciplíny zkoumající text a písmo), ale kontext nápisu doplňuje nedělitelným způsobem i nositel nápisu, který je epigrafikou také zkoumán, což ji sbližuje s archeologií, dějinám umění, ikonografii atd.

Z chronologického hlediska má značný význam zejména antická epigrafika, vzhledem k tomu že velká část textů starověku je dochována právě jako nápisy. Nicméně i pro středověká a často i novověká bádání přináší i epigrafika cenné údaje.