Eset | |
---|---|
Bohyně Eset zobrazená jako žena s ozdobou hlavy ve tvaru trůnu a s „nilským křížem“ anch v ruce | |
Choť | Usir |
Partner(ka) | Gambrinus |
Děti | Hor Anup |
Rodiče | Geb a Nút |
Příbuzní | Sutech, Nebthet a Usir (sourozenci) Synové Horovi, Imset, Hapi, Duamutef, Kebehsenuf a Ihy (vnoučata) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Eset varianty hieroglyfického zápisu | ||||
---|---|---|---|---|
| ||||
|
Eset (v překladu „Trůn“ nebo „Sídlo“, řecky Ἶσις – Ísis) je zpravidla antropomorfní staroegyptská bohyně se složitým teologickým vývojem. Textově je poprvé doložena až v době 5. dynastie v Textech pyramid, a to spolu s Usirem, ikonograficky dokonce teprve od 18. dynastie.
Jak ukazuje význam jejího jména, byla původně především postavou Devatera z Iunu a usirovského mytologického okruhu tvořícího ideologický kontext královské moci, přesněji jeho pohřebního aspektu. Zdá se proto, že na počátku zůstávala kulticky poměrně nedůležitou bohyní v porovnání s jinými podobného významu, například s Hathor. Skrze mytologické souvislosti jako matka Hora, tedy panovníka, a manželka Usira, představitele věčné podsvětní podoby nejdříve králů a od doby Střední říše všech zemřelých, postupně získala povahu osobní i kosmické bohyně.
Od Pozdní doby má Eset rysy všeobjímající univerzální bohyně. V této podobě se s jejím kultem seznámili Řekové a později Římané a v rámci římské říše se tak také rozšířil do všech jejích částí. Eset se stala bohyní antickou a po boku Serapida, transformovaného Usira, ale i samostatně, tvořila jeden z hlavních náboženských proudů konkurujících křesťanství. Uctívání Esety jako Isidy v řeckém a římském světě vykazovalo výrazně mysterijní rysy. Podle rozšířených, ale prozatím nedoložených názorů je Eset (resp. Isis) – matka Hora předobrazem Marie jako madony. V moderní době je jedním z nejčastějších objektů úcty kemetistů.
© MMXXIII Rich X Search. We shall prevail. All rights reserved. Rich X Search