Etiopie

Etiopská federativní demokratická republika የኢትዮጵያ ፌዴራላዊ ዲሞክራሲያዊ ሪፐብሊክ Je’Itjop’ja federalawi dimokrasijawi ripeblik
vlajka znak
Hymna Wodefít Gesgeši, Widd Innat Itjopp'ja
Geografie
Poloha Etiopie
Hlavní město	Addis Abeba
Rozloha	1 127 127 km² (26. na světě) z toho 0,7 % vodní plochy
Nejvyšší bod	Ras Dašen (4620 m n. m.)
Časové pásmo	+3
Poloha	9° s. š., 40° v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	117 968 532[1] (12. na světě, 2021)
Hustota zalidnění	72 ob. / km² (131. na světě)
HDI	▲ 0,363 (nízký) (157. na světě, 2011)
Jazyk	amharština (úřední), afarština, oromština, somálština, tigrajština a další místní jazyky
Náboženství	Etiopská ortodoxní církev (43,5 % populace), islám (33,9 %), protestantismus (18 %), tradiční náboženství (2,6 %) a katolictví (0,7 %), ostatní 0,7 %
Státní útvar
Státní zřízení	federativní parlamentní republika
Vznik	dle tradice od 982 př. n. l., současný státní útvar od 13. století (kromě krátké okupace Itálií byla vždy nezávislá)
Prezidentka	Sahle-Work Zewdeová
Předseda vlády	Abiy Ahmed[2]
Měna	etiopský birr (ETB)
HDP/obyv. (PPP)	1 629[3] USD (173. na světě, 2015)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	231 ETH ET
MPZ	ETH
Telefonní předvolba	+ 251
Národní TLD	.et
multimediální obsah na Commons

Etiopie (amharsky ኢትዮጵያ, Itjopja),^[4] plným názvem Etiopská federativní demokratická republika (amharsky የኢትዮጵያ ፌዴራላዊ ዲሞክራሲያዊ ሪፐብሊክ, Je’Itjop’ja federalawi dimokrasijawi ripeblik),^[4] též Habeš, je vnitrozemský stát v Africkém rohu ve východní Africe. Sousedí na severu s Eritrejí, na východě s Džibutskem a Somálskem, na jihu s Keňou a na západě se Súdánem a Jižním Súdánem. Podle odhadů z roku 2010 žilo v Etiopii 82 101 998 a v r. 2017 už 105 350 020 obyvatel.^[1] Hlavním městem je Addis Abeba, úředním jazykem federace je amharština.

Na etiopském území se dochovaly pozůstatky jednoho z nejstarších předků člověka z rodu Australopithecus. První lépe zdokumentovaný historický státní útvar na etiopském území představuje zhruba od 3. století př. n. l. aksumská říše, v níž vládla šalomounská dynastie založená podle legend potomkem krále Šalomouna a královny ze Sáby. Aksumští vládci přijali ve 4. století křesťanství. Následující staletí – především v důsledku ztráty obchodních kontaktů a islámské expanze – znamenala úpadek a do značné míry i izolaci. V polovině 19. století započala postupná modernizace a soupeření s evropským kolonialismem. Od první světové války byl až do roku 1974, s pětiletou přestávkou v době italské okupace, etiopským císařem Haile Selassie I. Ten byl poté svržen Mengistu Haile Mariamem, který v zemi nastolil komunistický režim. Konec tohoto režimu přišel spolu se zhroucením sovětského bloku a Mengistu musel v roce 1991 uprchnout ze země. Etiopie se federalizovala a v čele nové vlády pod vedením Etiopské lidové revoluční demokratické fronty stanul Meles Zenawi. Ten v zemi postupem času zavedl autoritářský režim, který je u moci dodnes.

Etiopský stát patří mezi nejchudší země světa. Zemědělství je silně závislé na podnebí a v poměru k rozvinutým státům málo modernizované. Průmysl je nevyvinutý a služby nepříliš kvalitní. Dosud špatný stav infrastruktury se díky vládním investicím postupně zlepšuje. Výjimku v jinak špatné etiopské dopravě tvoří Ethiopian Airlines, které se řadí mezi tři nejdůležitější letecké společnosti v Africe. Navzdory značné korupci a nedostatečným službám se ekonomika Etiopie rychle rozvíjí; země je však přesto závislá na zahraniční pomoci. Etiopská armáda představuje jednu z nejsilnějších ozbrojených sil v Africe a úzce vojensky spolupracuje se Spojenými státy. V oblasti zahraničních vztahů udržuje Etiopie dobré vztahy zvláště s okolními státy s výjimkou Eritreje a Somálska. Ze zahraničních investorů se zde v poslední době nejvíce prosazuje Indie a Čína. Etiopie má rovněž bohatou kulturu založenou na dlouhé historické tradici i kontaktech s okolním světem a v zemi je množství kulturních i přírodních památek.