Etnografie

Etnografie, z řeckého grafó „píši a ethnos „etnikum, lid, národ“, také národopis, je pojem z oblasti společenských a kulturních věd, který může být chápán jako samostatná věda zabývající se etniky, subdisciplína antropologie, obdoba folkloristiky, sběratelství spjaté s lidovou kulturou nebo jako zvláštní vědecká metoda. Má úzký vztah k etnologii, od které je někdy odlišována a jindy naopak splývají.^[1]

V původní pojetí středoevropských osvícenců 19. století byla etnografie popisem národů či etnik, zatímco etnologie obecnou, komparativní, vědou o národech či etnikách. Později ale začala být chápána jako studium lidové kultury, obdoba folkloristiky, s nejasným vztahem k etnologii. V některých zemích jako Francie, Španělsko nebo Portugalsko se pro vědy o národech prosadil název etnologie, a etnografie znamená především jako sběratelství a péči o kulturní dědictví. V anglicky mluvících zemích se prosadil pojem antropologie.^[2]

V závislosti na kontextu tak může pojem etnografie znamenat například následující:^[2]

• sběratelství spjaté s muzejnictvím, a vytváření kulturního dědictví, včetně produkce literatury spjaté s těmito aktivitami
• sběr dat v terénu, jejich třídění a základní vyhodnocení, především při výzkumu malých a uzavřených společenství
• v sociální a kulturní antropologii základní badatelská činnost, na kterou navazuje zobecněná a teoretická práce zvaná etnologie
• zpracování a zveřejňování výsledků výzkumů zdůrazňující specifika daného společenství
• v archeologii sběr recentních dat, která jsou srovnávána se staršími v rámci etnoarcheologie
• v psychologických vědách výzkum malého, uzavřeného společenství