Finsko

Finská republika Suomen tasavalta Republiken Finland
vlajka znak
Hymna Maamme (finsky) Vårt land (švédsky)
Geografie
Poloha Finska
Hlavní město	Helsinky
Rozloha	338 145 km² (65. na světě) z toho 9,4 % vodní plochy
Nejvyšší bod	Halti (1328 m n. m.)
Časové pásmo	UTC+2 (VEČ) UTC+3 (VELČ, letní čas)
Poloha	65° s. š., 27° v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	5 603 851 (114. na světě, 2023)
Hustota zalidnění	18,4 ob. / km² (213. na světě)
HDI	▲ 0,942 (velmi vysoký) (12. na světě, 2021)
Jazyk	finština, švédština, severní sámština, skoltská sámština, inarijská sámština, ruština, karelština, finská romština, finská znaková řeč, finsko-švédská znaková řeč
Národnostní složení	89,8 % Finové[pozn. 1], 10,2 % ostatní
Náboženství	křesťané 65,6 %, bez vyznání 33,6 %, ostatní 0,8 %
Státní útvar
Státní zřízení	parlamentní republika
Vznik	6. prosince 1917 (uznána 22. prosince) (nezávislost na Rusku)
Prezident (s)	Alexander Stubb
Předseda vlády (s)	Petteri Orpo
Měna	euro (EUR)
HDP/obyv. (PPP)	53 773[1] USD (16. na světě, 2024)
Giniho koeficient	26,6 (2023)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	246 FIN FI
MPZ	FIN (dříve SF)
Telefonní předvolba	+358
Národní TLD	.fi
multimediální obsah na Commons

Finsko,^{[pozn. 2]} oficiálně Finská republika,^{[pozn. 3][pozn. 4]} je severský stát v severní Evropě. Na severozápadě sousedí se Švédskem, na severu s Norskem a na východě s Ruskem, na západě s Botnickým zálivem a na jihu s Finským zálivem oproti Estonsku. Většinu krajiny tvoří rovinatá tajga a v ní více než 180 000 jezer a charakteristické nízké kopce;^[2][3] podnebí se pohybuje od vlhkého kontinentálního na jihu po boreální na severu. Finsko se dělí na 19 provincií, na ploše 338 000 km² žije 5,6 mil. obyvatel;^[4][5] je osmou největší zemí v Evropě a nejřidčeji osídlenou zemí v Evropské unii. Její hlavní a největší město jsou Helsinky, mezi další významná města patří Espoo, Tampere a Vantaa. Převážnou většinu obyvatelstva tvoří etničtí Finové. Laponsko na severu země je tradiční místo života Sámů. Úředními jazyky jsou finština a švédština; celkem 84,9 % obyvatel hovoří prvním z nich jako svým mateřským jazykem a 5,1 % druhým.^[6][7]

Finsko bylo poprvé osídleno po poslední době ledové asi 9000 let př. n. l.^[8] Během doby kamenné vznikly různé kultury, které se vyznačovaly různými styly keramiky. V době bronzové a železné došlo ke kontaktům s dalšími kulturami ve Fennoskandinávii a v Pobaltí.^[9] Od konce 13. století se Finsko v důsledku severních křížových výprav stalo součástí Švédska. V roce 1809 bylo Finsko v důsledku finské války odtrženo od Švédska a stalo se autonomním velkoknížectvím v rámci Ruského impéria. V tomto období došlo k rozkvětu finského umění a začalo se prosazovat hnutí za nezávislost. V roce 1906 se Finsko stalo prvním územím v Evropě, kde bylo uděleno všeobecné volební právo, a prvním na světě, které dalo všem dospělým občanům právo kandidovat do veřejných funkcí.^[10]

Po ruské revoluci v roce 1917 vyhlásilo Finsko nezávislost. Následujícího roku proběhla ve Finsku občanská válka, z níž vyšli vítězně Bílí. Status Finska jako republiky byl potvrzen v roce 1919. Během druhé světové války bojovalo Finsko proti Sovětskému svazu v zimní válce a pokračovací válce a později proti nacistickému Německu v laponské válce. V důsledku toho ztratilo část svého území ve prospěch Sovětského svazu, ale zachovalo si nezávislost a demokracii. Finsko zůstalo až do 50. let 20. století převážně zemědělskou zemí. Po druhé světové válce se rychle industrializovalo a vybudovalo vyspělou ekonomiku, to zemi umožnilo dosáhnout celkové prosperity a vysokého příjmu na obyvatele.^[11] Během studené války Finsko oficiálně zastávalo politiku neutrality. Následně se v roce 1995 stalo členem Evropské unie, v roce 1999 eurozóny a po ruské invazi na Ukrajinu vstoupilo v roce 2023 do Severoatlantické aliance.

Finsko je unitární parlamentní republika s prezidentem jako ceremoniální hlavou státu, zákonodárným orgánem je jednokomorový parlament. Je vysoce rozvinutou zemí, v indexu lidského rozvoje je na 12. místě. Finsko vybudovalo vyspělou ekonomiku se sociálním státem postaveným na severském modelu sociálního zabezpečení. Země dosahuje špičkových výsledků v národních ukazatelích výkonnosti, včetně vzdělávání, hospodářské konkurenceschopnosti, občanských svobod, kvality života a lidského rozvoje. Finsko je členem řady mezinárodních organizací, např. Evropské unie, eurozóny, schengenského prostoru, Severské rady, Severoatlantické aliance, a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.^{[12][13][14][15]}

Chybná citace: Nalezena značka <ref> pro skupinu „pozn.“, ale neexistuje příslušná značka <references group="pozn."/>