Genom

Genom je veškerá genetická informace uložená v DNA (u některých virů v RNA) v buňkách konkrétního organismu. Zahrnuje všechny geny a nekódující sekvence. Genom člověka obsahuje přibližně 25 000 genů.^[1]

Termín genom může být chápán jako:

• jaderná DNA, tedy DNA uložená v buněčném jádře
• veškerá buněčná DNA, která obsahuje vedle vlastní jaderné DNA také DNA organel (u živočichů mitochondriální DNA a u rostlin plastidovou DNA uloženou v chloroplastech).

Sekvence genomu je kompletní seznam nukleotidů (Adenin, Cytosin, Guanin a Thymin) v DNA, které tvoří všechny chromozomy jednotlivce. V rámci jednoho druhu organismu je drtivá většina nukleotidů mezi jednotlivci identická.

Počet chromozomů má každý organismus definovaný. Například lidský genom je souborem genetické informace zakódované ve 46 chromozomech uložených v jádru každé buňky. Chromozomy jsou uspořádány do 23 párů, jeden chromozom z každého páru se dědí od matky a jeden od otce. Celkem 22 párů se nazývá autozomy (nepohlavní chromozomy) a jeden pár chromozomů X a Y se nazývá gonozom (pohlavní chromozom, který určuje pohlaví).

Důležitým termínem pro genom je ploidie – počet homologních sad chromozomů v živé buňce. Ploidie je u různých organismů odlišná. Většina lidských tělních buněk je diploidních (má 2 sady chromozomů, 23 od otce a 23 od matky). Lidské pohlavní buňky jsou ale haploidní (jen jedna sada chromozomů, celkem 23). Tetraploidie (4 sady chromozomů) je jedním z druhů polyploidie a je běžná u rostlin a občas také u obojživelníků, plazů a hmyzu.