George Eliot

Mary Ann Evansová
Mary Ann Evansová ve 30 letech, François D'Albert Durade
Rodné jméno	Mary Anne Evans
Narození	22. listopadu 1819 South Farm, Arbury, Warwickshire, Anglie
Úmrtí	22. prosince 1880 (ve věku 61 let) 4 Cheyne Walk, Chelsea, Londýn, Anglie
Příčina úmrtí	onemocnění ledvin
Místo pohřbení	hřbitov Highgate
Pseudonym	George Eliot
Povolání	romanopiskyně, překladatelka, filozofka, spisovatelka, básnířka, novinářka, esejistka a editorka
Alma mater	Bedford College Royal Holloway, University of London
Témata	psaní, žurnalistika, překlad, filozofie, román, literatura a poezie
Významná díla	Červený mlýn Silas Marner Middlemarch Daniel Deronda Adam Bede … více na Wikidatech
Manžel(ka)	John Walter Cross (1880)
Partner(ka)	George Henry Lewes (Desetiletí od 1850 – 1878)
Rodiče	Robert Evans[1] a Christiana Pearson[1]
Vlivy	Honoré de Balzac Charles Christian Hennell
„Je nesmírně ošklivá... Ale v této ošklivosti se skrývá nesmírný půvab, který se vynoří na povrch po pár minutách a naprosto vás očaruje, takže se vám nemůže přihodit nic jiného než to, co se stalo mně – zamilovat se do ní. (Henry James)“
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mary Ann (Marian) Evansová (22. listopadu 1819 Warwickshire – 22. prosince 1880 Londýn), v literatuře známá pod pseudonymem George Eliot (česky často jako George Eliotová), byla anglická spisovatelka, novinářka a překladatelka, jedna z nejvýznamnějších autorek viktoriánského období. Ve své době pobouřila veřejnost otevřeným soužitím se ženatým spisovatelem a Goethovým životopiscem Georgem Henry Lewesem. První její prací byly překlady německých filozofů Davida Strausse a Ludwiga Feuerbacha, o kterých se tenkrát velmi diskutovalo.

Evansová procestovala velkou část Evropy. V roce 1851 přijala místo kritičky v londýnských novinách Westmister Review. Lewes podporoval její literární tvorbu a přesvědčil ji, aby se pokusila psát beletrii. Její první román obdivoval i Charles Dickens. Tušil, že autorem tohoto románu je žena. Její romány se vyznačují hlubokou prokresleností postav a co do příběhů jsou velmi komplexní a realistické. Mezi její nejvýznamnější a také nejznámější díla patří obsáhlý román Middlemarch.

Tvrdila, že používá jako pseudonym mužské jméno, aby si zajistila, že její díla budou brána vážně. Nechtěla být vnímána jen jako autorka jednoduchých romantických příběhů, se kterými by byla spojována, jak se domnívala, kdyby publikovala pod svým vlastním ženským jménem. Dalším důvodem mohla být také snaha zabránit nežádoucí publicitě a ochránit si své soukromí.