George Gordon Byron

George Gordon Byron
Rodné jméno	George Gordon Byron
Narození	22. ledna 1788 Westminster
Úmrtí	19. dubna 1824 (ve věku 36 let) Mesolongi
Příčina úmrtí	sepse
Místo pohřbení	Nottinghamshire
Povolání	básník, textař, politik, dramatik, autor autobiografie, překladatel, voják, autor deníků, spisovatel a libretista
Alma mater	Harrow School (od 1801) Univerzita v Cambridgi Trinity College Aberdeen Grammar School
Žánr	poema, moderní epos, dramatická báseň
Významná díla	Childe Haroldova pouť Džaur, Korzár, Manfréd Vězeň chillonský Kain Don Juan
Ocenění	společník Královské společnosti
Manžel(ka)	Anne Isabella Byron (1815–1816) Claire Clairmont
Partner(ka)	Claire Clairmont Augusta Leighová Margarita Cogni
Děti	Ada Lovelace[1][2] Elizabeth Medora Leighová Allegra Byron[3][2]
Rodiče	John Byron[1][2] a Catherine Gordon Byron[1][2]
Příbuzní	Augusta Leighová (sourozenec) Anne Blunt, patnáctá baronka Wentworth[2], Ralph King-Milbanke, druhý hrabě z Lovelace[2] a Byron King-Noel, vikomt Ockham[3][2] (vnoučata)
Vlivy	Giovanni Battista Casti Luigi Pulci William Wordsworth
Podpis
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
původní texty na Wikizdrojích
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

George Gordon Noel Byron, lord Byron (22. ledna 1788 Londýn – 19. dubna 1824 Mesolongi, Řecko) byl anglický básník, filhelén a přední představitel romantismu v literatuře. Mezi jeho nejznámější díla patří moderní eposy Childe Haroldova pouť a Don Juan, který zůstal nedokončený. Je také tvůrcem lyricko-epické byronské povídky, tj. poemy. Je považován za jednoho z největších evropských básníků.

Lord Byron proslul nejen svým dílem, ale i svým způsobem života, který zahrnoval extravagantní výstřelky, mnoho milostných skandálů, dluhy, rozvod a obvinění z incestu a sodomie. Jeho bývalá milenka lady Caroline Lambová o Byronovi prohlásila, že je „šílený, zlovolný a je nebezpečné ho znát“. Byron působil jako vůdce jedné ze skupin italských karbonářů během bojů s Rakouskem. Později se účastnil bojů proti Turkům během řecké války o nezávislost, pročež je považován za řeckého národního hrdinu. Zde hojně přispíval svými financemi, aby podpořil hnutí odporu proti turecké nadvládě. Svou obětí dopomohl Řecku získat svobodu po staletém područenství v rámci Osmanské říše. Zemřel v Mesolongi na řecké půdě.

Byl skotského původu a původně se jmenoval George Gordon Byron. V roce 1798 zdědil titul anglického barona a stal se 6. baronem Byronem z Rochdale. Od roku 1822 se na základě poslední vůle své zemřelé tchyně lady Milbanke jmenoval George Gordon Noel, 6. baron Byron.

Jeho dcera Ada Lovelace byla matematička a spolupracovala s Charlesem Babbagem na sestrojení analytického stroje, což byl předchůdce dnešních počítačů.^[4][5][6]