Gottfried Wilhelm Leibniz

Gottfried Wilhelm Leibniz

Leibnizův portrét od Bernharda Christopha Franckeho (cca 1700)
Region	Západní filosofie
Období	Novověká filosofie
Narození	1. července 1646 Lipsko
Úmrtí	14. listopadu 1716 (ve věku 70 let) Hannover
Škola/tradice	racionalismus
Oblasti zájmu	metafyzika, logika, teorie poznání, kombinatorika, matematika, fyzika, teologie, právo, lingvistika, historiografie, diplomacie
Význačné ideje	monadologie, pluralismus, předzjednaná harmonie, teodicea, princip identity nerozlišeného, princip dostatečného důvodu, Leibnizovo pravidlo, Leibnizův harmonický trojúhelník, Leibnizova řada, kinetická energie, zápis derivace, univerzální kalkul, univerzální věda
Alma mater	Lipská univerzita, Univerzita v Jeně, Univerzita v Altdorfu
Významná díla	Monadologie, Metafyzické pojednání, Theodicea, Nové eseje o lidském rozumu
Vlivy	Aristotelés, Platón, Descartes, Malebranche, Locke, Spinoza
Vliv na	Wolff, leibnizovsko-wolffovská škola, Kant, matematická logika, analytická filosofie
Rodiče	Friedrich Leibniz[1] a Catharina Schmuck
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box: zobrazit diskuse

Gottfried Wilhelm Leibniz (1. července 1646 Lipsko – 14. listopadu 1716 Hannover, jeho jméno se někdy uvádí jako von Leibnitz) byl německý filosof, vědec, matematik a teolog píšící převážně v latině a francouzštině. Je považován za polyhistora a univerzálního génia.

Zaujímá důležité místo v dějinách filozofie a dějinách matematiky. Nezávisle na Isaacu Newtonovi objevil integrální kalkulus a jeho způsob zápisu se používá dodnes. Spolu s René Descartem a Baruchem Spinozou byl jedním ze tří největších racionalistů 17. století a předchůdců moderní logiky a analytické filosofie. Jeho filosofie se však zároveň odkazovala na scholastickou tradici, ve které logika hrála důležitou roli.

Výrazně také přispěl k rozvoji fyziky a techniky a předznamenal myšlenkové pochody, které se později projevily v biologii, medicíně, geologii, teorii pravděpodobnosti, psychologii, jazykovědě či informatice. Věnoval se i politice, právu, etice, teologii a historii.

Jeho práce na tuto pestrou škálu témat jsou roztroušeny v mnoha knihách, odborných článcích a desetitisících dopisů.

Je známý svým výrokem: „Svěřte mi výchovu a změním tvářnost Evropy“.