Gruzie

Gruzie
საქართველო (Sakartvelo)
vlajka Gruzie
vlajka
znak Gruzie
znak
Hymna
თავისუფლება (Tavisupleba)
Svoboda
Motto
Síla je v jednotě
Geografie

Poloha Gruzie
Poloha Gruzie

Hlavní městoTbilisi
Rozloha69 700[pozn. 1] km² (121. na světě)
Nejvyšší bodŠchara (5 201 m n. m.)
Časové pásmoUTC+4
Poloha
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel3 694 608[pozn. 2][1]
4 012 104[pozn. 3] (126. na světě, 2024)
Hustota zalidnění58 ob. / km² (137. na světě)
HDI 0,814[pozn. 4] (velmi vysoký) (60. na světě, 2022)
Jazykgruzínština, abcházština[2] (úřední), ruština, osetština, megrelština
Náboženství83,9 % pravoslaví
9,9 % islám
3,9 % arménské apoštolství
Státní útvar
Státní zřízeníparlamentní republika
Vznik9. dubna 1991 (nezávislost na Sovětském svazu)
Prezident (s)Michail Kavelašvili / Salome Zurabišviliová (sporné)[pozn. 5]
Předseda vlády (s)Irakli Kobachidze
Měnagruzínský lari (GEL)
HDP/obyv. (PPP)25 248[pozn. 4][3] USD (72. na světě, 2024)
Giniho koeficient34,2[pozn. 4] (2022)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1268 GEO GE
MPZGE
Telefonní předvolba+995
Národní TLD.ge
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Gruzie (gruzínsky საქართველო, Sakartvelo) je stát na rozhraní jihovýchodní Evropy a jihozápadní Asie.[pozn. 6] Přináleží do kavkazského regionu; na západě ho ohraničuje Černé moře, na severu a severovýchodě Rusko, na jihozápadě Turecko, na jihu Arménie a na jihovýchodě Ázerbájdžán. Na území Gruzie se nacházejí dva de facto nezávislé regiony, Abcházie a Jižní Osetie, které získaly omezené mezinárodní uznání po rusko-gruzínské válce. Gruzie je hornatá země s pohořím Velký Kavkaz na severu; podnebí je vlhké subtropické na západě a středomořské na východě. Na ploše 70 000 km²[10] žije 3,7 milionu obyvatel,[pozn. 2] z nichž více než třetina v hlavním a největším městě Tbilisi. Mezi další velká města patří Batumi, Kutaisi a Rustavi. Většinu obyvatel země tvoří Gruzíni, největšími etnickými menšinami jsou Ázerbájdžánci a Arméni. Úředním jazykem je gruzínština, přes čtyři pětiny obyvatel se hlásí k gruzínské pravoslavné církvi.

Gruzie byla osídlena již v pravěku a na jejím území se nacházejí nejstarší známá naleziště vinařství, těžby zlata a textilního průmyslu.[11][12] V antice tu vzniklo několik království, například Kolchida a Ibérie, která vytvořila jádro moderního gruzínského státu. Na počátku 4. století Gruzínci oficiálně přijali křesťanství, což přispělo k jejich sjednocení pod Gruzínské království (1008–1490). Zlatého věku dosáhla Gruzie v období vrcholného středověku za vlády krále Davida IV. a královny Tamary. Od 15. století království upadalo a rozpadalo se pod tlakem různých regionálních mocností, včetně Mongolů, Osmanské říše a Persie, než bylo od roku 1801 postupně připojeno k Ruskému impériu.

Po ruské revoluci v roce 1917 byla Gruzie krátkou dobu nezávislou republikou pod německou ochranou,[13] ale v roce 1921 byla napadena a anektována Rudou armádou a stala se jednou z republik Sovětského svazu. V 80. letech 20. století se rychle rozrostlo hnutí za nezávislost, které v dubnu 1991 přineslo odtržení Gruzie od Sovětského svazu. Po většinu následujícího desetiletí se země potýkala s hospodářskou krizí, politickou nestabilitou a separatistickými válkami v Abcházii a Jižní Osetii. Po pokojné Revoluci růží v roce 2003 Gruzie výrazně prosazovala prozápadní zahraniční politiku a zavedla řadu demokratických a hospodářských reforem zaměřených na integraci do Evropské unie a Severoatlantické aliance. Tato západní orientace vedla ke zhoršení vztahů s Ruskem, které vyvrcholilo rusko-gruzínskou válkou v roce 2008 a pokračující ruskou okupací částí Gruzie.

Gruzie je unitární parlamentní republika[14][15] s prezidentem jako ceremoniální hlavou státu, zákonodárným orgánem je jednokomorový parlament. Jedná se o rozvojovou zemi s rozvíjející se tržní ekonomikou, v indexu lidského rozvoje zaujímá 60. místo. Rozsáhlé ekonomické reformy od roku 2003 vedly k jednomu z nejsvobodnějších podnikatelských prostředí na světě, větší ekonomické svobodě a transparentnosti a k jednomu z nejrychlejších temp růstu hrubého domácího produktu.[16] Gruzie je členem Organizace spojených národů, Světové obchodní organizace, Rady Evropy, Evropské banky pro obnovu a rozvoj, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, regionálního seskupení GUAM; je kandidátem na členství v Evropské unii,[17] ačkoliv Evropská unie v červenci 2024 jednání kvůli politické situaci v zemi pozastavila.[18]


Chybná citace: Nalezena značka <ref> pro skupinu „pozn.“, ale neexistuje příslušná značka <references group="pozn."/>

  1. CIRCLE. Population - National Statistics Office of Georgia. www.geostat.ge [online]. [cit. 2025-02-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Abcházština je úředním jazykem v Abcházii.
  3. Report for Selected Countries and Subjects (Georgia). IMF [online]. [cit. 2025-02-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. International Geographic Encyclopaedia and Atlas. Springer: 24.11.1979, p. 273
  5. National Geographic Magazine, Gruzie, 9.6.2016
  6. Velká sovětská encyklopedie, 2. vydání, Svazek XV, Moskva: 1952, s. 382
  7. Georgia Facts [online]. Nationalgeographic.com [cit. 2016-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Middle East :: GEORGIA [online]. Cia.gov [cit. 2016-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-14. (anglicky) 
  9. Georgia, Republic of [online]. Loc.gov [cit. 2016-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Nana Bolashvili, Andreas Dittmann, Lorenz King, Vazha Neidze (eds.): ``National Atlas of Georgia``, 138 pages, Steiner Verlag, 2018, ISBN 978-3-515-12057-9
  11. 'World's oldest wine' found in 8,000-year-old jars in Georgia. BBC News: 13 November 2017
  12. DOCE, Elisa Guerra. The Origins of Inebriation: Archaeological Evidence of the Consumption of Fermented Beverages and Drugs in Prehistoric Eurasia. Journal of Archaeological Method and Theory. 2004, s. 751–782. ISSN 1072-5369. doi:10.1007/s10816-014-9205-z. S2CID 143750976. 
  13. JONES, Stephen. The establishment of Soviet power in Transcaucasia: The case of Georgia 1921–1928. Soviet Studies. 27 October 2020, s. 627. doi:10.1080/09668138808411783. 
  14. Constitution of Georgia [online]. The Legislative Herald of Georgia, 29 June 2020 [cit. 2022-03-25]. S. Article 1.1, 7.2, 45, 52 and 54. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 27 October 2023. 
  15. Consolidating Parliamentary Democracy in Georgia [online]. UNDP Georgia [cit. 2022-03-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 19 June 2021. 
  16. Georgia [online]. [cit. 2025-02-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. European Council [online]. Dostupné online. 
  18. EU announces Georgia’s accession is ‘stopped’ after anti-West pivot. POLITICO [online]. 2024-07-09 [cit. 2025-02-27]. Dostupné online. (anglicky) 

© MMXXIII Rich X Search. We shall prevail. All rights reserved. Rich X Search