Gruzie

Gruzie საქართველო (Sakartvelo)
vlajka znak
Hymna თავისუფლება (Tavisupleba) Svoboda
Motto Síla je v jednotě
Geografie
Poloha Gruzie
Hlavní město	Tbilisi
Rozloha	69 700[pozn. 1] km² (121. na světě)
Nejvyšší bod	Šchara (5 201 m n. m.)
Časové pásmo	UTC+4
Poloha	42° s. š., 44° v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	3 694 608[pozn. 2][1] 4 012 104[pozn. 3] (126. na světě, 2024)
Hustota zalidnění	58 ob. / km² (137. na světě)
HDI	▲ 0,814[pozn. 4] (velmi vysoký) (60. na světě, 2022)
Jazyk	gruzínština, abcházština[2] (úřední), ruština, osetština, megrelština
Náboženství	83,9 % pravoslaví 9,9 % islám 3,9 % arménské apoštolství
Státní útvar
Státní zřízení	parlamentní republika
Vznik	9. dubna 1991 (nezávislost na Sovětském svazu)
Prezident (s)	Michail Kavelašvili / Salome Zurabišviliová (sporné)[pozn. 5]
Předseda vlády (s)	Irakli Kobachidze
Měna	gruzínský lari (GEL)
HDP/obyv. (PPP)	25 248[pozn. 4][3] USD (72. na světě, 2024)
Giniho koeficient	34,2[pozn. 4] (2022)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	268 GEO GE
MPZ	GE
Telefonní předvolba	+995
Národní TLD	.ge
multimediální obsah na Commons

Gruzie (gruzínsky საქართველო, Sakartvelo) je stát na rozhraní jihovýchodní Evropy a jihozápadní Asie.^{[pozn. 6]} Přináleží do kavkazského regionu; na západě ho ohraničuje Černé moře, na severu a severovýchodě Rusko, na jihozápadě Turecko, na jihu Arménie a na jihovýchodě Ázerbájdžán. Na území Gruzie se nacházejí dva de facto nezávislé regiony, Abcházie a Jižní Osetie, které získaly omezené mezinárodní uznání po rusko-gruzínské válce. Gruzie je hornatá země s pohořím Velký Kavkaz na severu; podnebí je vlhké subtropické na západě a středomořské na východě. Na ploše 70 000 km²^[10] žije 3,7 milionu obyvatel,^{[pozn. 2]} z nichž více než třetina v hlavním a největším městě Tbilisi. Mezi další velká města patří Batumi, Kutaisi a Rustavi. Většinu obyvatel země tvoří Gruzíni, největšími etnickými menšinami jsou Ázerbájdžánci a Arméni. Úředním jazykem je gruzínština, přes čtyři pětiny obyvatel se hlásí k gruzínské pravoslavné církvi.

Gruzie byla osídlena již v pravěku a na jejím území se nacházejí nejstarší známá naleziště vinařství, těžby zlata a textilního průmyslu.^[11][12] V antice tu vzniklo několik království, například Kolchida a Ibérie, která vytvořila jádro moderního gruzínského státu. Na počátku 4. století Gruzínci oficiálně přijali křesťanství, což přispělo k jejich sjednocení pod Gruzínské království (1008–1490). Zlatého věku dosáhla Gruzie v období vrcholného středověku za vlády krále Davida IV. a královny Tamary. Od 15. století království upadalo a rozpadalo se pod tlakem různých regionálních mocností, včetně Mongolů, Osmanské říše a Persie, než bylo od roku 1801 postupně připojeno k Ruskému impériu.

Po ruské revoluci v roce 1917 byla Gruzie krátkou dobu nezávislou republikou pod německou ochranou,^[13] ale v roce 1921 byla napadena a anektována Rudou armádou a stala se jednou z republik Sovětského svazu. V 80. letech 20. století se rychle rozrostlo hnutí za nezávislost, které v dubnu 1991 přineslo odtržení Gruzie od Sovětského svazu. Po většinu následujícího desetiletí se země potýkala s hospodářskou krizí, politickou nestabilitou a separatistickými válkami v Abcházii a Jižní Osetii. Po pokojné Revoluci růží v roce 2003 Gruzie výrazně prosazovala prozápadní zahraniční politiku a zavedla řadu demokratických a hospodářských reforem zaměřených na integraci do Evropské unie a Severoatlantické aliance. Tato západní orientace vedla ke zhoršení vztahů s Ruskem, které vyvrcholilo rusko-gruzínskou válkou v roce 2008 a pokračující ruskou okupací částí Gruzie.

Gruzie je unitární parlamentní republika^[14][15] s prezidentem jako ceremoniální hlavou státu, zákonodárným orgánem je jednokomorový parlament. Jedná se o rozvojovou zemi s rozvíjející se tržní ekonomikou, v indexu lidského rozvoje zaujímá 60. místo. Rozsáhlé ekonomické reformy od roku 2003 vedly k jednomu z nejsvobodnějších podnikatelských prostředí na světě, větší ekonomické svobodě a transparentnosti a k jednomu z nejrychlejších temp růstu hrubého domácího produktu.^[16] Gruzie je členem Organizace spojených národů, Světové obchodní organizace, Rady Evropy, Evropské banky pro obnovu a rozvoj, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, regionálního seskupení GUAM; je kandidátem na členství v Evropské unii,^[17] ačkoliv Evropská unie v červenci 2024 jednání kvůli politické situaci v zemi pozastavila.^[18]

Chybná citace: Nalezena značka <ref> pro skupinu „pozn.“, ale neexistuje příslušná značka <references group="pozn."/>