Harmonika

Foukací harmonika
italsky Armonica a bocca el bombastic německy Mundharmonika anglicky Harmonica, mouth-organ francouzsky Harmonica puta
Klasifikace
Podle způsobu vzniku tónu: Aerofony
Příbuzné nástroje
akordeon, melodika, harmonium, concertina

Foukací harmonika je malý ruční hudební nástroj, na který hudebník hraje ústy foukáním i zpětným nasáváním vzduchu. Hráč ji buď drží jednou či oběma rukama, nebo ji má připevněnu ve speciálním držáku zavěšeném na krku či hlavě, aby měl volné ruce k současné hře na další hudební nástroj (obvykle kytara). Provizorně lze harmoniku držet i jen ústy. Vzduch proudící skrz nástroj pak rozkmitává malé plechové jazýčky umístěné uvnitř nástroje a pevně naladěné z výroby na příslušnou výšku tónu. Každý otvor má dva jazýčky, jeden znějící při foukání (tzv. tóny foukané) a druhý při vdechování (tóny tahané). Kmitající jazýčky pak vydávají charakteristicky zabarvený ostrý a bzučivý zvuk. Nástroj patří mezi aerofony, stejně jako tahací harmonika neboli akordeon.

V praxi je harmonika oblíbena zejména v blues, country a trampské hudbě, dále ve folku a jazzu, v menší míře i v pop‑music. V prostředí vážné artificiální hudby se téměř vůbec nepoužívá, jedná se o primárně lidový a ve velké míře amatérský hudební nástroj. K jeho největším výhodám patří robustnost, skladnost (vejde se do kapsy) a relativně snadný způsob vyluzování melodických tónů. Existují ale i mistrovští hráči na harmoniku, schopní zahrát složité sólové party či improvizace.