Hylozoismus

Hylozoismus (řec. ὕλη, hýlē = látka, hmota a ζωή, zoé = život) je filozofický názor, že veškerá hmota je živá, schopná pociťování.[pozn. 1] Za hylozoismus se označuje především učení starořecké mílétské školy,[4] ale setkáváme se s ním i v učení stoiků, v panteismu, u Diderota.[5] Je to pokus vyložit vznik organického světa z přírody samé.[6]

  1. Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 11. díl. V Praze: J. Otto, 1897. 1066 s. cnb000277218. S. 1028–1029.
  2. TUMPACH, Josef, ed. a PODLAHA, Antonín, ed. Český slovník bohovědný. Díl 5., Holbein–Itálie (sešity 131–151). Praha: Cyrillo-Methodějská knihtiskárna a nakladatelství V. Kotrba, 1930–1932. 448 s. cnb000308871. [Heslo „hylozoismus" je na str. 173–174.].
  3. Stručný filosofický slovník. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1966. 535 s. cnb000310940. S. 326.
  4. Filosofický slovník. 2., opr. a rozš. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 1998. 463 s.ISBN 80-7182-064-4. S. 179.
  5. DUROZOI, Gérard, ROUSSEL, André et al. Filozofický slovník. Překlad Jan Binder. 1. vyd. Praha: EWA, 1994. 352 s. ISBN 80-85764-07-5. S. 117.
  6. Stručný filosofický slovník. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1966. 535 s. cnb000310940. S. 177.


Chybná citace: Nalezena značka <ref> pro skupinu „pozn.“, ale neexistuje příslušná značka <references group="pozn."/>


© MMXXIII Rich X Search. We shall prevail. All rights reserved. Rich X Search