Indie

Indická republika भारत गणराज्य (Bhárat ganarádžja) Republic of India
vlajka znak
Hymna Ďžana Gana Mana Adhinajaka Ďžaja he
Geografie
Poloha Indie (kontrolované území tmavě zelené, nárokované světle zelené)
Hlavní město	Nové Dillí
Rozloha	3 287 590 km² (7. na světě) z toho 9,5 % vodní plochy
Nejvyšší bod	Kančendženga (8586 m n. m.)
Časové pásmo	+5:30
Poloha	22°48′ s. š., 83° v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	1 428 300 000[1] (1. na světě, 2023)
Hustota zalidnění	434 ob. / km²
HDI	▲ 0,645 (střední) (131. na světě, 2007)
Jazyk	hindština, angličtina (úřední), telugština, bengálština, maráthština, tamilština, urdština, gudžarátština, malajálamština, dógrí, santálština, kannadština, urijština, paňdžábština, ásámština, kašmírština, sindhština, sanskrt, manipurština, bodo, maithilština, konkanština a další jazyky
Náboženství	hinduismus 79,8 %, islám 14,2 %, křesťanství 2,3 %, sikhové 1,7 %, buddhismus 0,7 %, džinismus 0,4 %
Státní útvar
Státní zřízení	federativní parlamentní republika
Vznik	15. srpna 1947 (nezávislost na Velké Británii)
Prezidentka	Draupadí Murmúová[2]
Předseda vlády	Naréndra Módí
Měna	indická rupie (INR)
HDP/obyv. (PPP)	6 101[3] USD (123. na světě, 2015)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	356 IND IN
MPZ	IND
Telefonní předvolba	+91
Národní TLD	.in
multimediální obsah na Commons

Indie, plným názvem Indická republika (anglicky Republic of India, hindsky भारत गणराज्य, Bhárat ganarádžja), je sedmá největší a s 1,4 miliardou obyvatel nejlidnatější země na světě, rozkládající se na Indickém subkontinentu v jižní Asii. Z politického hlediska jde o svazový stát (federaci) se socialistickým,^[4] demokratickým, parlamentním zřízením (někdy je označována jako „největší demokracie světa“). Je členem Commonwealthu, má jaderné zbraně a disponuje vlastním kosmickým programem. Její ekonomika vykazuje po Číně největší růst na světě. Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) je Indie již třetí největší ekonomikou světa (z hlediska hrubého domácího produktu v paritě kupní síly).^[5] Do roku 2030 by se měla stát třetí největší ekonomikou i z hlediska nominálního HDP.^[6] Je považována za regionální mocnost a jednu z potenciálních supervelmocí^[7][8].

Na východě Indie hraničí s Bangladéšem (4053 km) a Myanmarem (1463 km). Na severu a severovýchodě hraničí s Čínou (3380 km), Bhútánem (605 km) a Nepálem (1690 km). Na severozápadě sousedí s Pákistánem (2912 km). Na jihovýchodě za Palkovým průlivem leží 65 km jihovýchodně od indických břehů ostrovní stát Srí Lanka. Z jihozápadu, jihu a jihovýchodu omývá indické břehy Indický oceán. Hlavní město Indie se nazývá Nové Dillí.

Indie je kolébkou několika světových náboženství – vznikl zde hinduismus, buddhismus, džinismus a sikhismus. Hinduismus je doposud převládajícím, vyznává ho téměř 80 procent populace. V minulosti byla Indie též značně islamizována, role islámu však poklesla poté, co se indičtí muslimové odtrhli a založili si vlastní stát – Pákistán, s nímž má Indie dodnes hraniční a jiné spory. Stalo se to ve stejném roce, kdy se Indie vymanila z britského koloniálního vlivu, roku 1947. V roce 1950 pak byla vyhlášena současná Indická republika. Nejvýznamnějšími státními útvary minulosti byly Maurjovská říše, Guptovská říše a Mughalská říše.

Etnicky a jazykově je Indie nesmírně různorodá. Úředními jazyky na federální úrovni jsou hindština a angličtina. Každý stát federace si dále stanovuje svůj úřední jazyk, díky čemuž je v Indii celkem 22 oficiálních jazyků. Jako svůj první jazyk má zdaleka nejvíce lidí hindštinu (528 milionů), následují bengálština, maráthština, telugština a tamilština.

Indie má významnou vědeckou tradici, zvláště matematickou. Její kultura je rovněž prastará (Védy, Mahábhárata, Rámájana), stále více stoupá i vliv indické populární kultury na tu globální (Bollywood).