Termín se poprvé objevil na začátku 20. století, uvádí jej například slovník Oxford English Dictionary, v němž je první použití v anglickém jazyce datováno rokem 1923.[7] Dokument Rady Evropy z roku 2004 definuje islamofobii jako porušení lidských práv a hrozbu pro sociální soudržnost, ať už se jedná o denní formy rasismu a diskriminace, nebo o násilnější formy.[8]
Zpráva britské organizace The Runnymede Trust z roku 1997 definuje islamofobii jako neoprávněné nepřátelství vůči islámu, nepřátelství a nespravedlivou diskriminaci vůči muslimům, směřované jak k jednotlivcům, tak komunitám, a vyloučení muslimů z hlavních politických a sociálních záležitostí.[8] Tato zpráva zároveň upozorňuje na zásadní rozdíl mezi kritikou islámu a islamofobií.[9]
Odpůrci termínu islamofobie z řad nových ateistů, jako například Christopher Hitchens[8] nebo organizace Ateisté ČR, odmítají termín jako politický neologismus sloužící k nálepkování všech odpůrců islámu a dehonestaci jejich kritiky.[10] Francouzský arabista Gilles Kepel tvrdí, že islamofobie je mystifikátorský termín vymyšlený islamistickým hnutím za účelem znemožnění jakékoliv kritiky islámu.[9]
Termín islamofobie může být vnímán jako kontroverzní.[8][9][11][12]
↑Definition of Islamophobia [online]. Merriam-Webster [cit. 2019-03-11]. Dostupné online. (anglicky)
↑Oxford English Dictionary: -phobia [online]. Oxford English Dictionary. Vyžaduje přihlášení. Dostupné online. (anglicky)
↑ abcdBARTOŇOVÁ, Dominika. Islamofobie a její projevy na současnou českou společnost. Olomouc, 88 s. bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Přírodovědecká fakulta. Katedra rozvojových studií. Vedoucí práce Jakub Ambros. s. 31. Dostupné online.
↑ abcPOPOVOVÁ, Klára. Islamofobie a kritika islámu v České republice [online]. Encyklopedie migrace, 2018-11-10 [cit. 2019-05-06]. Dostupné online.
↑ČERNÝ, Slávek. Odpověď ÚMV na otevřený dopis a reakce Jana Wernera. Ateisté ČR [online]. 2013-05-14 [cit. 2019-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-06-09.
↑SOBOTOVÁ, Jana. Islamofobie v Evropě: příklad Česka a Španělska. Praha, 2014 [cit. 2019-05-06]. 153 s. diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Přírodovědecká fakulta. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje. Vedoucí práce Tomáš Havlíček. s. 32. Dostupné online.
↑ROSŮLEK, Přemysl, a kol. Sondy do studia (o) islámu v období „migrační krize“. Praha: Dokořán, 2017. 264 s. Dostupné online. ISBN978-80-7363-892-4. Kapitola Úvod, s. 15.