Izrael

Stát Izrael מדינת ישראל (Medinat Jisra'el) دولة إسرائيل (Daulat Isrá'íl)
vlajka znak
Hymna Ha-tikva Naděje
Geografie
Poloha Izraele
Hlavní město	Jeruzalém (mezinárodně neuznáno)[pozn. 1]
Rozloha	22 072[pozn. 2] km² (150. na světě) z toho 2 % vodní plochy
Nejvyšší bod	Har Meron (1208 m n. m.)
Časové pásmo	+2
Poloha	31° s. š., 35° v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	10 002 000[3] (97. na světě, 2024)
Hustota zalidnění	453 – 481 ob. / km² (29. na světě)
HDI	▲ 0,915 (velmi vysoký) (25. na světě, 2022)
Jazyk	hebrejština (oficiální), arabština (zvláštní status)[4][5]
Národnostní složení	74 % Židé, 21 % Arabové
Náboženství	judaismus, islám, křesťanství
Státní útvar
Státní zřízení	unitární parlamentní republika
Vznik	14. května 1948 (založen rozhodnutím OSN na území britského protektorátu)
Prezident	Jicchak Herzog
Předseda vlády	Benjamin Netanjahu
[[Seznam představitelů Izraele|Předseda Knesetu]]	Amir Ochana
Měna	Nový izraelský šekel (₪) (ILS)
HDP/obyv. (PPP)	55 847[6] USD (29. na světě, 2025)
Giniho koeficient	37,9[7] (2021)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	376 ISR IL
MPZ	IL
Telefonní předvolba	+972
Národní TLD	.il
multimediální obsah na Commons

Izrael,^{[pozn. 3]} oficiálně Stát Izrael,^{[pozn. 4]} je stát v jihozápadní Asii. Leží v jižní Levantě na Blízkém východě a sousedí s Libanonem a Sýrií na severu, Jordánskem na východě, Egyptem na jihozápadě a Středozemním mořem na západě. Okupuje palestinská území Západního břehu Jordánu na východě a Pásma Gazy na jihozápadě a syrské Golanské výšiny na severovýchodě. Izrael má také krátké pobřeží Rudého moře na svém nejjižnějším místě. Na severu je hornatý, podél moře je úrodná pobřežní planina, na východě velká sníženina s Mrtvým mořem a na jihu poušť. Panuje zde středomořské podnebí s horkými léty. Dělí se na šest distriktů, na ploše 22 000 km^{2[pozn. 2]} žije 10 milionů obyvatel.^[3] Proklamovaným hlavním městem Izraele je Jeruzalém,^{[pozn. 1]} zatímco Tel Aviv je největší město a hospodářské centrum země, dalšími velkými městy jsou Haifa, Rišon le-Cijon a Petach Tikva. Většinu obyvatel tvoří Židé, největší menšinou jsou Arabové. Úředním jazykem je hebrejština, zvláštní status má arabština.^[4][5] Necelé tři čtvrtiny obyvatel se hlásí k judaismu, 18 % k islámu, 2 % ke křesťanství.

Moderní stát Izrael, o jehož vznik usilovalo sionistické hnutí již od konce 19. století, se odvolává na biblickou myšlenku země izraelské, jejíž zaslíbení tvoří jeden z ústředních motivů judaismu po více než tři tisíce let. Po první světové válce ustanovila Společnost národů Britský mandát Palestina s cílem vytvořit „domovinu pro židovský lid“.^[8] V roce 1947 Organizace spojených národů schválila rozdělení Mandátu Palestina na dva státy – židovský a arabský.^[9] Přestože Liga arabských států tento plán odmítla, Izrael na jeho základě vyhlásil 14. května 1948 nezávislost a v následující vítězné Válce za nezávislost rozšířil své hranice nad rámec plánu OSN na rozdělení Palestiny. Od té doby trvá mezi Izraelem a sousedícími arabskými zeměmi konflikt, který vyústil v několik válek a desetiletí násilí, trvající dodnes.^[10] Se dvěma sousedícími zeměmi (Egypt a Jordánsko) však Izrael už mírové smlouvy podepsal.^[zdroj?]

Izrael je demokratická unitární parlamentní republika s prezidentem jako ceremoniální hlavou státu, zákonodárným orgánem je jednokomorový Kneset. Je vyspělou zemí s rozvinutou ekonomikou, podle hrubého domácího produktu je izraelská ekonomika 47. největší na světě.^[6] Mezi zeměmi Blízkého východu patří Izrael na první místo v indexu lidského rozvoje,^[11] svobody tisku^[12] a ekonomiky.^[13] Je členem Organizace spojených národů, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, programu NATO Středomořský dialog a mnoha mezinárodních programů a organizací.

Chybná citace: Nalezena značka <ref> pro skupinu „pozn.“, ale neexistuje příslušná značka <references group="pozn."/>