Svatý Jan Sarkander | |
---|---|
![]() Socha Jana Sarkandra na Sloupu Nejsvětější Trojice | |
kněz a mučedník | |
Narození | 20. prosince 1576 Skoczów, Těšínské knížectví, Česká koruna (dnes Polsko) |
Úmrtí | 17. března 1620 (ve věku 43 let) Olomouc, Moravské markrabství, Česká koruna |
Svátek | 6. května (Česko), 30. května (Polsko) či 17. března (trad. Česko) |
Místo pohřbení | Katedrála svatého Václava |
Vyznání | katolická církev |
Blahořečen | 6. května 1860, Řím, Pius IX. |
Svatořečen | 21. května 1995, Olomouc, Jan Pavel II. |
Uctíván církvemi | římskokatolická církev a církve v jejím společenství |
Atributy | kněžská roucha |
Patronem | zpovědníků a zpovědního tajemství |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
matka | Helena Gurecká z Kornic |
---|---|
otec | Řehoř Matěj Sarkander |
bratr | Mikuláš Sarkander |
manželka | Anna Plachetská |
Svatý Jan Sarkander (20. prosince 1576, Skočov – 17. března 1620, Olomouc) byl slezský katolický kněz, působící v desetiletí před třicetiletou válkou a na jejím počátku jako farář na Moravě, především v Holešově. Během českého stavovského povstání byl moravskými evangelickými stavy obžalován ze zemězrady, když prý povolal řádící soldatesku polských kozáků a tajně se paktoval s císařem Ferdinandem II. proti stavům. Interpretace jeho působení je dodnes kontroverzním tématem, a to především v rámci ekumenického dialogu mezi českými katolíky a protestanty.
Jeho bratrem byl kanovník Mikuláš Sarkander, děkan v Opavě, jenž se v letech 1608/09 také zapletl do politických machinací a snahy násilně rekatolizovat Opavsko s Moravou. Podíl na osvobození bratra později též Janovi přitížil.
© MMXXIII Rich X Search. We shall prevail. All rights reserved. Rich X Search