Jantar | |
---|---|
![]() Jantarové přívěsky se zalitými fosíliemi. | |
Obecné | |
Kategorie | Minerál[pozn. 1] |
Chemický vzorec | ~ C10H16O |
Identifikace | |
Barva | medově žlutá, oranžová, žlutobílá až hyacintově červená |
Vzhled krystalu | nepravidelně zaoblené valounky |
Soustava | amorfní |
Tvrdost | 2-2,5 |
Lesk | mastný |
Štěpnost | neštěpný |
Index lomu | 1,54 |
Vryp | bělavý |
Hustota | 1,05–1,09 g ⋅ cm−3 |
Rozpustnost | ve 20–25% alkoholu, 18–23% diethyletheru, 9,8% benzolu |
Ostatní | lasturnatý lom |
Jantar je lehká a křehká látka, zvláštní forma uhlíkaté nerostné látky, někdy řazená mezi minerály[pozn. 1]. Jindy je řazena mezi organogenní sedimentární horniny, protože jde o fosilizovanou pryskyřici některých stromů, mineralizovanou[ujasnit] pryskyřici třetihorních jehličnanů starou nejčastěji kolem 50 milionů let (je však známý jantar o stáří až 320 milionů let, tedy pocházející z prvohorního karbonu). Průměrné chemické složení jantaru bylo určeno jako C10H16O. Nejběžnější barva jantaru je zlatavě žlutá, ale nalézají se odrůdy zcela průhledné, červené, kávové i bílé. Zajímavé je, že se dodnes nepodařilo jantar uměle vyrobit, přestože je poměrně dobře známo jeho chemické složení i předpokládaný postup vzniku. V jantaru již byly objeveny i fosilní pozůstatky obratlovců, které mají velký paleontologický význam.[1]
Chybná citace: Nalezena značka <ref>
pro skupinu „pozn.“, ale neexistuje příslušná značka <references group="pozn."/>
© MMXXIII Rich X Search. We shall prevail. All rights reserved. Rich X Search