Komi (jazyk)

Komi (коми кыв)
Mapa rozšíření jazyka
Rozšíření	Rusko (Republika Komi, Něnecký autonomní okruh, Jamalo-něnecký autonomní okruh)
Počet mluvčích	228 000 (2010)[1]
Klasifikace	Uralské jazyky Ugrofinské jazyky Finsko-permské jazyky Permské jazyky Komijské jazyky
Písmo	Cyrilice
Postavení
Regulátor	není stanoven
Úřední jazyk	Republika Komi (Rusko)
Kódy
ISO 639-1	kv
ISO 639-2	kom (B) kom (T)
ISO 639-3	kpv
Ethnologue	kpv
Wikipedie
kv.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Komi (коми кыв, komi kyv) neboli komijský jazyk či komijština je spolu s udmurtštinou řazen do permské podskupiny, která patří do finské skupiny z větve ugrofinských jazyků uralské jazykové rodiny.

Obyvatelstvo hovořící tímto jazykem žije převážně v Komijské republice v oblasti povodí řeky Vyčegdy a podél horního toku řeky Kamy a jejích přítoků.^[2] Republika se nachází na severozápadě Ruské federace a po sčítání lidu v roce 2002 se uvádělo necelých půl milionu obyvatel (komi-permských 125 tisíc, komi-zyrjanských 293 tisíc a Yaz'va 15 tisíc).^[3]

Komijský jazyk má tři dialekty: komi-permský, komi-zyrjanský a Yaz'va. Komi-permským dialektem se hovoří v severní části oblasti, dialekty komi-zyrjanským a Yaz'va v jižní části oblasti. Současné varianty jazyka odrážejí jak vliv přírodních faktorů, tak i pohyb obyvatel, nicméně rozdíly mezi dialekty jsou velmi malé. Rozdělení na uvedené dialekty má především administrativní a územní příčiny, v jazykové rovině je podepřeno pouze přízvukem ve větě – dialekt komi-zyrjanský je bez přízvuku, komi-permský má morfologický, Yaz'va fonologický.^[2]

Nejstarší písemné texty v komijštině jsou ze 14. století a jsou spojovány s křesťanstvím. Písmo vycházelo z klasických řeckých, aramejských a staroslověnských písmen a bylo používáno až do 17. století, poté je nahradila azbuka.^[2]