Kuvajt

Stát Kuvajt Dawlat al-Kuwajt دولة الكويت‎
vlajka znak
Hymna لله فليهاراكن سلطن (Al-Nasheed Al-Watani)
Geografie
Poloha Kuvajtu
Hlavní město	Kuvajt
Rozloha	17 818 km² (157. na světě) z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod	Mutla (306 m n. m.)
Časové pásmo	+3
Poloha	29°10′ s. š., 47°36′ v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	4 420 110 (139. na světě, odhad 2019)
Hustota zalidnění	249 ob. / km² (80. na světě)
HDI	▼ 0,771 (vysoký) (29. na světě, 2007)
Jazyk	arabština (úřední), angličtina
Náboženství	muslimové 85 % (sunnité 70 %, šíité 30 %), křesťané, hinduisté, pársové, a jiní 15 %
Státní útvar
Státní zřízení	konstituční monarchie
Vznik	19. června 1961 (nezávislost na Velké Británii)
Hlava státu	emír Mišal al-Ahmad al-Džábir as-Sabáh
Hlava vlády	premiér Ahmad al-Abdullah as-Sabáh první vicepremiér Abdullah Ali al-Salem
Měna	kuvajtský dinár (KWD)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	414 KWT KW
MPZ	KWT
Telefonní předvolba	+965
Národní TLD	.kw
multimediální obsah na Commons

Kuvajt, plným názvem Stát Kuvajt, je malá monarchie v jihozápadní Asii při Perském zálivu. Má stejnojmenné hlavní město, kde žije většina obyvatel. Jeho sousedy jsou na severu Irák a na jihu Saúdská Arábie. Délka pobřeží je přibližně 499 kilometrů. Ke Kuvajtu náleží také několik ostrovů v Perském zálivu, např. Búbiján či Failaka. K roku 2021 měl Kuvajt 4,67 milionu obyvatel, z toho 1,45 milionu tvoří kuvajtští občané, etnicky Arabové, a 3,2 milionu jsou cizí státní příslušníci, kteří jsou v Kuvajtu za prací.

Historicky byl Kuvajt velmi strategickým obchodním přístavem mezi Mezopotámií a Indií. V současnosti je jeho ekonomika postavená na ropě, země se řadí k hlavním světovým producentům této suroviny. Udává se, že na kuvajtském území se nalézá asi 8 až 9 % světových zásob ropy. To představuje šesté největší zásoby na světě. Objeveny byly v roce 1938, v roce 1946 byla ropa poprvé vyvezena. Následoval mohutný rozvoj a modernizace země. Zlaté časy trvaly do roku 1982, kdy se zhroutila kuvajtská burza a Kuvajt zažil období nestability, které vyvrcholilo invazí ze sousedního Iráku v roce 1990. Irácká vojska byla vyhnána za pomoci mezinárodní aliance vedené Spojenými státy. Prosperita se vrátila, nicméně v nultých letech 21. století přišla nečekaná stagnace, kterou se Kuvajt rozhodl vyřešit strategickým partnerstvím s Čínou. V současnosti je Kuvajt považován za hlavního spojence Číny v oblasti.

Navzdory potížím nultých let je Kuvajt stále jedním z nejbohatších států světa. Kuvajtský dinár je nejhodnotnější měnou na světě. Kuvajt je pátou nejbohatší zemí světa z hlediska národního důchodu na obyvatele. V roce 2009 měl Kuvajt nejvyšší index lidského rozvoje v arabském světě. V indexu sociálního pokroku je Kuvajt na prvním místě v muslimském světě a na druhém místě na Blízkém východě za Izraelem. Kuvajt má vysokou úroveň sociálního zabezpečení a zdravotní péče, ovšem všechny tyto bonusy jsou vyhrazeny občanům. Lidé bez občanství, jichž má Kuvajt na svém území nejvyšší procento na světě, jsou naopak vystaveni porušování lidských práv.

Kuvajt je emirát s autokratickým politickým systémem, jemuž dominuje emírská rodina Sabahů. Kuvajtským státním náboženstvím je sunnitský islám, ve verzi zvané málikovský mazhab.