Liberalismus (latinsky liber svobodný, liberalis svobody se týkající, svobodomyslný) je politický směr nebo také filosofický pohled, který většinou prosazuje principy jako svoboda, demokracie, sekularismus, právní rovnost, podporu občanských a lidských práv.[1][2][3] Tato ideologie původně vznikla v 17. století v Anglii[zdroj?] a má kořeny v evropském osvícenství. V různých oblastech světa se však liberalismus dále vyvíjel odlišně, a proto může mít slovo „liberalismus“ celou řadu významů v závislosti na kontextu a regionu, které se mohou i částečně ideologicky rozporovat. Obecně je liberalismus označován za středovou ideologii,[4][5] protože liberalismus je v západním světě status quo.[zdroj?] přičemž lze nalézt formy liberalismu přiklánějící se více k levému (sociální liberalismus) či pravému středu (ekonomický, klasický nebo konzervativní liberalismus).[5][6]
Základní hodnotou liberalismu je svoboda. Fašismus, komunismus i monarchismus mají svá vlastní pojetí svobody,[zdroj?] liberalismus vidí svobodu více individuálně (individualistická svoboda). Je v protikladu k totalitarismu, tj. úplné pohlcení společnosti ideologií, to však neznamená, že v liberálních státech neexistuje státní nebo většinová ideologie. Od anarchismu se liberalismus odlišuje tím, že stát považuje za nutný k ochraně svobody. Liberalismus usiluje o maximální svobodu, a to jak osobní, tak i ekonomickou, náboženskou a politickou. Klasický liberalismus dobře charakterizuje citát: „Svoboda tvé pěsti končí na špičce mého nosu" [zdroj?] nebo: "Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého." Často se však svobody překrývají, a tak praktický výklad této jinak myšlenky je sporný.[zdroj?]
© MMXXIII Rich X Search. We shall prevail. All rights reserved. Rich X Search