Liberalismus

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Liberalismus (latinsky liber svobodný, liberalis svobody se týkající, svobodomyslný) je politický směr nebo také filosofický pohled, který většinou prosazuje principy jako svoboda, demokracie, sekularismus, právní rovnost, podporu občanských a lidských práv.^[1][2][3] Tato ideologie původně vznikla v 17. století v Anglii^[zdroj?] a má kořeny v evropském osvícenství. V různých oblastech světa se však liberalismus dále vyvíjel odlišně, a proto může mít slovo „liberalismus“ celou řadu významů v závislosti na kontextu a regionu, které se mohou i částečně ideologicky rozporovat. Obecně je liberalismus označován za středovou ideologii,^[4][5] protože liberalismus je v západním světě status quo.^[zdroj?] přičemž lze nalézt formy liberalismu přiklánějící se více k levému (sociální liberalismus) či pravému středu (ekonomický, klasický nebo konzervativní liberalismus).^[5][6]

Základní hodnotou liberalismu je svoboda. Fašismus, komunismus i monarchismus mají svá vlastní pojetí svobody,^[zdroj?] liberalismus vidí svobodu více individuálně (individualistická svoboda). Je v protikladu k totalitarismu, tj. úplné pohlcení společnosti ideologií, to však neznamená, že v liberálních státech neexistuje státní nebo většinová ideologie. Od anarchismu se liberalismus odlišuje tím, že stát považuje za nutný k ochraně svobody. Liberalismus usiluje o maximální svobodu, a to jak osobní, tak i ekonomickou, náboženskou a politickou. Klasický liberalismus dobře charakterizuje citát: „Svoboda tvé pěsti končí na špičce mého nosu" ^[zdroj?] nebo: "Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého." Často se však svobody překrývají, a tak praktický výklad této jinak myšlenky je sporný.^[zdroj?]