Lleyton Hewitt

Lleyton Hewitt
Lleyton Hewitt ve Wimbledonu 2016
Přezdívka	Rusty
Stát	Austrálie Austrálie
Datum narození	24. února 1981 (43 let)
Místo narození	Adelaide
Bydliště	Nassau, Bahamy
Výška	180 cm
Hmotnost	77 kg
Profesionál od	1998
Ukončení kariéry	2016
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	20 889 965 USD
Tenisová raketa	Yonex
Síň slávy	2021 (profil)
Dvouhra
Poměr zápasů	616–262
Tituly	30 ATP
Nejvyšší umístění	1. místo (19. listopadu 2001)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	finále (2005)
French Open	čtvrtfinále (2001, 2004)
Wimbledon	vítěz (2002)
US Open	vítěz (2001)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrů	vítěz (2001, 2002)
Olympijské hry	3. kolo (2012)
Čtyřhra
Poměr zápasů	125–96
Tituly	3 ATP
Nejvyšší umístění	18. místo (23. října 2000)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	čtvrtfinále (2018)
French Open	2. kolo (1999)
Wimbledon	3. kolo (1999, 2012, 2014, 2015)
US Open	vítězství (2000)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry	čtvrtfinále (2012)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	1. kolo (1998)
French Open	3. kolo (2000)
Wimbledon	finále (2000)
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách
Olympijské hry	čtvrtfinále (2012)
Týmové soutěže
Davis Cup	vítěz (1999, 2003)
Hopman Cup	finalista (2003)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne srpen 2022 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lleyton Hewitt (* 24. února 1981, Adelaide, Austrálie) je bývalý profesionální australský tenista.

Na 1. místě žebříčku ATP byl nepřetržitě od listopadu 2001 do června 2003. Do té doby také spadají jeho největší úspěchy: dvě vítězství v grandslamových turnajích – US Open v roce 2001 a Wimbledon v roce 2002. Celkově dokázal za svoji kariéru vyhrát 30 turnajů série ATP ve dvouhře. Kariéru ukončil na domácím grandslamu Australian Open v roce 2016, kde v posledním profesionálním zápase prohrál s Davidem Ferrerem 2–6, 4–6, 4–6.

Stal se prvním mužským hráčem v otevřené éře Wimbledonu, který jako obhájce vítězství z roku 2002 v následujícím ročníku vypadl ihned v prvním kole. Zápas s Chorvatem Ivem Karlovićem prohrál 6–1, 6–7⁵, 3–6, 4–6. Jediným dalším tenistou ve stejné roli se před ním stal v roce 1967 Manuel Santana, který jako obhájce podlehl na úvod Charliemu Pasarellovi.^[1]

V roce 2022 byl uveden do Mezinárodní tenisové síně slávy.