Maat (v překladu z egyptštiny „Základna“ nebo „Podstata“) je staroegyptský pojem[1][2][3] představující univerzální řád světa, od doby Staré říše reprezentovaný stejnojmennou antropomorfní bohyní Maat.
Zdá se, že původně mohl být tento pojem spojen s podstavcem pro sochu, který je jako hieroglyfický znak součástí zápisu slova. Tato podstava souvisí zejména s baldachýnovou kaplí, v níž je zobrazován bůh Ptah pokládaný za stvořitele světa ve smyslu jeho hmotné existence a později s Usirem, který je v Textech pyramid označován jako „Pán maat“, na tomto podstavci je zobrazován jako vítěz nad smrtí a od doby Nové říše na trůnu při podsvětním soudu jako soudce zemřelých[4].
Již ve Staré říši se však pojem maat užívá především ve významech „pravda“, „pořádek“, „spravedlnost“, „zákonnost“, „harmonie“ a „stabilita“ či prostě „správné jednání“ a v tomto smyslu je spojován (jako pojem i jako bohyně) se slunečním bohem Reem, bohem Usirem a také s panovníkem.
- ↑ patrně nejúplněji v současné literatuře o pojmu pojednává ASSMANN J.: Ma`at : Gerechtigkeit und Unsterblichkeit im Alten Ägypten , C.H. Beck [München], München 1995, 319 s., ISBN 3-406-39039-0
- ↑ viz též HELLER J.: Starověká náboženství, Kalich, Praha 1988, 440 s., ISBN neuvedeno, s. 79-85
- ↑ viz též VACHALA B.: Maat - ideál mravního řádu ve starém Egyptě, Nový Orient 1994, ročník 49, s. 128n, ISSN 0029-5302
- ↑ HART G.: A dictionary of Egyptian gods and goddesses, Routledge, London - New York 1986, 227 s., ISBN 0-415-05909-7, s. 116