Malta

Maltská republika Repubblika ta' Malta Republic of Malta
vlajka znak
Hymna L-Innu Malti
Motto Virtute et constantia (Síla a vytrvalost)
Geografie
Poloha Malty
Hlavní město	Valletta
Rozloha	316 km² (206. na světě) z toho 0.001 % vodní plochy
Nejvyšší bod	Ta' Dmejrek (253 m n. m.)
Časové pásmo	+1
Poloha	35°53′ s. š., 14°30′ v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	519 562[1] (174. na světě, 2021)
Hustota zalidnění	1649 ob. / km² (8. na světě)
HDI	▲ 0,918 (velmi vysoký) (23. na světě, 2021)
Jazyk	maltština, angličtina, italština
Náboženství	křesťanství 88,5 % bez vyznání 5,1 % islám 3,9 % hinduismus 1,4 % ostatní 1,1 %
Státní útvar
Státní zřízení	parlamentní republika
Vznik	21. září 1964 (nezávislost na Velké Británii)
Prezidentka	Myriam Spiteri Debono
Předseda vlády	Robert Abela
Měna	euro (EUR)
HDP/obyv. (PPP)	59 408[2] USD (23. na světě, 2022)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	470 MLT MT
MPZ	M
Telefonní předvolba	+356
Národní TLD	.mt
multimediální obsah na Commons

Malta, plným názvem Maltská republika (maltsky Repubblika TA’ Malta, anglicky Republic of Malta), je ostrovní stát ve Středozemním moři přináležející k Evropě. Jde o nejmenší členskou zemi Evropské unie.^[3] Žije zde půl milionu obyvatel. Leží 80 km jižně od Itálie, 284 km východně od Tuniska a 333 km severně od Libye. Rozloha 316 kilometrů čtverečních z ní činí desátou nejmenší zemí na světě, avšak je také čtvrtou nejhustěji zalidněnou zemí světa. Tvoří ji několik ostrovů, z nichž dva jsou největší a nejzabydlenější: Malta a Gozo. Urbanizace země je tak rozsáhlá, že se zejména ostrov Malta mění v jednu velkou metropolitní oblast, a Malta tak bývá někdy nazývána městským státem. Hlavním městem země je Valletta.

Malta byla osídlena přibližně od roku 5900 př. n. l.^[4] Díky své strategické poloze ve Středozemním moři byla v minulosti důležitým obchodním uzelem.^[5] Zároveň také sloužila jako námořní základna mocností, které na ostrovech vládly. V průběhu dějin byla Malta ovládaná Féničany, Kartáginci, Řeky, Římany, Araby, Normany, Aragonci, rytíři Maltézského řádu, Francouzi a Brity.^[6] Zatímco křesťanství se na Maltě vyskytovalo již od dob raných křesťanů, byla v době středověku převážně muslimskou zemí pod arabskou nadvládou. Muslimská vláda v zemi skončila invazí Normanů v roce 1091. Během druhé světové války byla obléhána mocnostmi Osy a sloužila jako důležitá základna pro operace v severní Africe a ve Středomoří.^[7] Britský parlament schválil v roce 1964 zákon o nezávislosti Malty, definitivní nezávislost získala dne 21. září téhož roku. V roce 1974 se země stala republikou. Od získání nezávislosti se stala členským státem Commonwealthu a Organizace spojených národů. Roku 2004 vstoupila do Evropské unie^[3], o čtyři roky později se stala členem eurozóny. Malta je rovněž historicky a kulturně spojena s Itálií a zejména se Sicílií. Úředními jazyky země jsou maltština a angličtina. Až do roku 1934 byla jedním z úředních jazyků italština.

Nejpočetnějším náboženstvím je křesťanství (vyznává asi 88,5 % obyvatelstva), které je rovněž státním náboženstvím, nicméně ústava Malty zaručuje svobodu vyznání.^[8][9] Maltská ekonomika je silně závislá na cestovním ruchu. V zemi se nachází mnoho historických i architektonických památek, včetně tří zapsaných na seznam světového dědictví UNESCO; Hypogeum Ħal Saflieni,^[10] město Valletta,^[11] a sedm megalitických chrámů, které patří mezi jedny z nejstarších staveb na světě.^[12][13]