Metamfetamin

Metamfetamin
Schéma chemické struktury
Název (INN)metamfetamin
Název podle IUPAC(2S)-1-fenyl-N-methylpropan-2-amin
Další názvymethamfetamin, methylamfetamin, N-methylamfetamin, desoxyefedrin, pervitin, methedrin, Desoxyn
Kódy
Číslo CAS537-46-2
Klasifikace ATCN06BA03
ChEMBL IDCHEMBL1201201
ChemSpider ID10379
PubChem10836
Chemie
Sumární vzorecC10H15N
SMILESCC(CC1=CC=CC=C1)NC
InChIInChI=1S/C10H15N/c1-9(11-2)8-10-6-4-3-5-7-10/h3-7,9,11H,8H2,1-2H3/t9-/m0/s1
Molární hmotnost149,233 g/mol
Farmakologie
IndikaceADHD, narkolepsie, exogenní obezita
Rizika v těhotenstvíC
Cesty podáníléčebně: p.o.
rekreačně: p.o., i.v., inhalace, insuflace, čípky
Biodostupnost62,7 % p.o., 79 % nasálně, 90,3 % při kouření, 99 % rektálně, 100 % i.v.
Metabolismusjaterní
Vylučováníledvinami
Biologický poločas9–12 hod.
Další informace
Registrace v ČRne
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Na levé straně je zobrazena normální neurotransmise dopaminu, na pravé je přítomen amfetamin, který převrací funkci dopaminového přenašeče (DAT) a vesikulárního monoaminového přenašeče (VMAT), což má za následek zvýšenou koncentraci dopaminu v cytoplasmě a zejména v synaptické štěrbině
balení šesti ampulí pervitinu z Německa, cca okolo 1940

Metamfetamin, též metylamfetamin nebo (mimo odborný kontext nejčastěji) pervitin (dřívější obchodní název), slangově mezi komunitou tzv. matro,[1] dále MA, desoxyefedrin, methedrin je syntetické stimulancium z řad amfetaminů.[2] Poprvé byl připraven v roce 1887Japonsku.[3] Zprvu byl odhalen jeho potenciál při léčbě chorobné spavosti a astmatu,[3] masově byl poté spolu s amfetaminem použit jako povzbuzující prostředek během druhé světové války[4] (na obou stranách, především osazenstvem letadel a tanků),[5] dodnes je FDA povolen k léčbě syndromu ADHD, ke krátkodobému zvládání extrémní exogenní obezity a k léčbě narkolepsie.[6]

V dnešní době je MA hlavně zneužíván jako snadno připravitelná pouliční droga, která stimuluje centrální nervovou soustavu. Metamfetamin velmi účinně potlačuje únavu a potřebu spánku, zrychluje psychomotorické tempo, očekávaným účinkem je rovněž extrémní euforie a zvýšená sebedůvěra. Tato vlastnost je dána rozsáhlým uvolňováním dopaminu, noradrenalinu a serotoninu do synaptických štěrbin v mozku. Dlouhodobé nadužívání však může vést k poškození až zániku nervových buněk působením oxidačního stresu (neurotoxicita). Se zneužíváním je spojen i negativní dopad na kardiovaskulární systém. Častějším užíváním dochází k rozvoji tolerance a riziku psychické závislosti. Návyk bývá často provázen depresemi a citovou labilitou. Největším rizikem je pak toxická psychóza připomínající paranoidní schizofrenii. U těžce závislých osob byla rovněž popsána dilatační kardiomyopatie, parkinsonismus i trvalé poškození mozku.

V Česku je častěji prodáván v podobě bílého nebo různě zbarveného prášku. Ve Spojených státech je dodnes vyráběn jako léčivo pod názvem Desoxyn, indikován zejména k terapii poruch pozornosti. Metamfetamin je značně rozšířen ve Spojených státech a Asii. V Evropě se zejména vyskytuje na území bývalého Československa, kde je nezákonně syntetizován, již od 70. let, z pseudoefedrinu extrahovaného z léčiv proti chřipce a rýmě (Nurofen stopgrip, Modafen, dříve i aspirin apod.) v amatérských varnách. Nezákonná syntéza je levná, jednoduchá, ale i velmi nebezpečná, neboť k reakci je používán velmi hořlavý červený fosfor, žíravá kyselina chlorovodíková i jedovatá organická rozpouštědla (ředidla toluen či aceton), která jsou taktéž vysoce hořlavá. V poslední době pak metamfetamin proniká i do Německa.

  1. http://www.substitucni-lecba.cz/drug/metamfetamin-pervitin-21/matro-156
  2. BIGELOW, Barbara C.; EDGAR, Kathleen J. The UXL Encyclopedia of Drugs & Addictive Substances. [s.l.]: Thomson-Gale, 2006. Dostupné online. ISBN 1-4144-0444-1. 
  3. a b Historical overview of methamphetamine [online]. Vermont Department of Health [cit. 2012-01-29]. Dostupné online. 
  4. GRINSPOON, Hedblom. Speed Culture: Amphetamine Use and Abuse in America. [s.l.]: Harvard University Press, 1975-01-01. Dostupné online. ISBN 978-0-674-83192-6. S. 18. 
  5. ANDREAS ULRICH, Andreas. The Nazi Death Machine: Hitler's Drugged Soldiers – SPIEGEL ONLINE – News – International [online]. [cit. 2009-11-17]. Dostupné online. 
  6. Mitler MM, Hajdukovic R, Erman MK. Treatment of narcolepsy with methamphetamine. Sleep. 1993, s. 306–17. PMID 8341891. 

© MMXXIII Rich X Search. We shall prevail. All rights reserved. Rich X Search