Moldavsko

Moldavská republika Republica Moldova
vlajka znak
Hymna Limba noastră
Motto Limba noastră-i o comoară (Náš jazyk je poklad)
Geografie
Poloha Moldavska
Hlavní město	Kišiněv
Rozloha	33 843 km² (135. na světě) z toho 1,4 % vodní plochy
Nejvyšší bod	Dealul Bălănești (430 m n. m.)
Časové pásmo	+2
Poloha	47°15′ s. š., 28°31′ v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	2 423 300[1] (139. na světě, 2024, bez Podněstří)
Hustota zalidnění	86 ob. / km²
HDI	▼ 0.763 (vysoký) (86. na světě, 2022)
Jazyk	rumunština (moldavský dialekt), ruština, ukrajinština, gagauzština
Národnostní složení	Moldavané 77 %, Rumuni 8 %, Ukrajinci 5 %, Gagauzové 4 %, Rusové 3 %
Náboženství	pravoslaví 95 %, protestantismus 3 %,
Státní útvar
Státní zřízení	parlamentní republika
Vznik	27. srpna 1991 (odtržením od SSSR)
Prezidentka	Maia Sanduová
Předseda vlády	Dorin Recean
Měna	moldavský leu (MDL)
HDP/obyv. (PPP)	18 524[2] USD (91. na světě, 2024)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	498 MDA MD
MPZ	MD
Telefonní předvolba	+373
Národní TLD	.md
multimediální obsah na Commons

Moldavsko, oficiálně Moldavská republika (rumunsky Republica Moldova^{[pozn. 1]}), je východoevropský vnitrozemský stát na severovýchodním okraji Balkánu.^[3] Moldavsko sousedí na západě s Rumunskem a na severu, východě a jihu s Ukrajinou.^[4] Na východní hranici s Ukrajinou leží za řekou Dněstr neuznaný separatistický stát Podněstří. Mírně zvlněná krajina má mírné kontinentální podnebí. Dělí se na 32 rajónů, na ploše 34 000 km² žije 2,4 milionu^{[pozn. 2]} obyvatel.^[5][6] Hlavním a největším městem je Kišiněv, mezi další významná města patří Bălți, Ungheni a Cahul. Většinu obyvatel země tvoří Moldavané, největšími etnickými menšinami jsou Rumuni a Ukrajinci. Úředním jazykem je rumunština, dříve nazývaná moldavštinou, drtivá většina obyvatel se hlásí k pravoslaví.

Většina moldavského území byla součástí Moldavského knížectví od 14. století až do roku 1812, kdy byla Osmanskou říší (jejímž vazalem Moldávie byla) postoupena Ruské říši a stala se známou jako Besarábie. V roce 1856 byla jižní Besarábie vrácena Moldavsku, které se o tři roky později spojilo s Valašskem a vytvořilo Rumunsko, ale v roce 1878 byla nad celým regionem obnovena ruská vláda. Během ruské revoluce v roce 1917 se Besarábie nakrátko stala autonomním státem v rámci Ruské republiky. V únoru 1918 vyhlásila nezávislost a později téhož roku se na základě hlasování svého shromáždění začlenila do Rumunska. Toto rozhodnutí bylo zpochybněno sovětským Ruskem, které v roce 1924 zřídilo v rámci Ukrajinské sovětské socialistické republiky takzvanou Moldavskou autonomní republiku na územích částečně obývaných Moldavany na východ od Besarábie. V roce 1940 bylo Rumunsko v důsledku paktu Molotov-Ribbentrop nuceno postoupit Besarábii a severní Bukovinu Sovětskému svazu, což vedlo ke vzniku Moldavské sovětské socialistické republiky (Moldavská SSR).

Dne 27. srpna 1991, kdy probíhal rozpad Sovětského svazu, vyhlásila Moldavská SSR nezávislost a přijala název Moldavsko.^[7] Pás moldavského území na východním břehu Dněstru je však od roku 1990 pod faktickou kontrolou separatistické vlády Podněstří. V roce 1994 byla přijata moldavská ústava a země se stala parlamentní republikou s prezidentem jako hlavou státu a premiérem v čele vlády. Za prezidentství Maii Sanduové, zvolené v roce 2020 na prozápadní a protikorupční kandidátce, usiluje Moldavsko o členství v Evropské unii a v červnu 2022 získalo status kandidátské země.^[8][9] Sanduová rovněž navrhla ukončení moldavského ústavního závazku vojenské neutrality ve prospěch užšího spojenectví s NATO a důrazně odsoudila ruskou invazi na sousední Ukrajinu.^[10] V červnu 2024 zahájilo Moldavsko přístupové rozhovory o vstupu do EU.^[11]

Moldavsko je unitární parlamentní republikou s prezidentem jako ceremoniální hlavou státu, zákonodárnou moc má jednokomorový parlament. Republika je po Ukrajině druhou nejchudší zemí v Evropě podle hrubého domácího produktu na obyvatele a velkou část jeho hrubého domácího produktu tvoří sektor služeb.^[12] Má jeden z nejnižších indexů lidského rozvoje v Evropě a na světě je na 76. místě (2022).^[13] V globálním inovačním indexu je Moldavsko k roku 2023 na 60. místě na světě.^[14] Moldavsko je členským státem Organizace spojených národů, Rady Evropy, Světové obchodní organizace, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, GUAM – Organizace pro demokracii a ekonomický rozvoj, Organizace černomořské ekonomické spolupráce a Asociačního tria.

Chybná citace: Nalezena značka <ref> pro skupinu „pozn.“, ale neexistuje příslušná značka <references group="pozn."/>