Norsko

Norské království Kongeriket Norge Kongeriket Noreg
vlajka znak
Hymna Ja, vi elsker dette landet
Geografie
Poloha Norska
Hlavní město	Oslo
Rozloha	385 207[1] km² z toho pevnina 323 808 km² (61. na světě) z toho 5,3 % vodní plochy
Nejvyšší bod	Galdhøpiggen (2 469 m n. m.)
Časové pásmo	+1
Poloha	65° s. š., 11° v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	5 550 203[2] (118. na světě, (2024))
Hustota zalidnění	14 ob. / km² (213. na světě)
HDI	▬ 0,966[3] (velmi vysoký) (2. na světě, 2022)
Jazyk	norština (bokmål a nynorsk), sámština (v šesti komunách), kvenština, romština, skandinávská romština, norská znaková řeč
Náboženství	luteráni 68 % jiní křesťané 7 % muslimové 3,1 % bez vyznání 21 %[4]
Státní útvar
Státní zřízení	konstituční monarchie
Vznik	7. června 1905, uznáno 26. října 1905 (vyhlášení nezávislosti na Švédsku)
Král	Harald V.
Předseda vlády	Jonas Gahr Støre
Měna	koruna (NOK)
HDP/obyv. (PPP)	82 236[5], nominální 99 266 USD (6. na světě, 2023)
Giniho koeficient	25.3 (2020)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	578 NOR NO
MPZ	N
Telefonní předvolba	+47
Národní TLD	.no
multimediální obsah na Commons

Norsko (norsky (bokmål) Norge, norsky (nynorsk) Noreg), oficiálně Norské království,^{[pozn. 1]} je severský stát v severní Evropě, jehož pevninské území zahrnuje západní a nejsevernější část Skandinávského poloostrova. Součástí Norska je také vzdálený arktický ostrov Jan Mayen a souostroví Špicberky,^{[pozn. 2]} závislým územím je Bouvetův ostrov ležící v subantarktické oblasti. Pevninské Norsko sousedí na východě se Švédskem a na severovýchodě s Finskem a Ruskem. Norsko má rozsáhlé pobřeží obrácené k severnímu Atlantskému oceánu a Barentsovu moři. Norsko je unitární stát a parlamentní monarchie. Rozkládá se na celkové ploše 385 207 km² a žije v něm 5,5 mil. obyvatel,^[1][7] má tak jednu z nejnižších hustot zalidnění v Evropě. Hlavním a největším městem Norska je Oslo.

První norský otisk do světových dějin přišel v době vikingské, kdy lidé z Norska a ostatních severských zemí procestovali velkou část Evropy a vydali se na sever a západ. Vikingové byli obchodníci i nájezdníci a dostali se mimo jiné do Grónska a Severní Ameriky. Jednotné Norské království vzniklo v roce 872 sloučením drobných království. Dobu Vikingů postupně vystřídalo křesťanství a norský vliv ve vnějším světě, který dosáhl největšího rozsahu v polovině 13. století, postupně slábl. Na konci 14. století se spojilo s Dánskem a Švédskem do Kalmarské unie, v letech 1537 až 1814 bylo součástí Dánsko-Norska a v letech 1814 až 1905 bylo v personální unii se Švédskem, než se zcela osamostatnilo.

Během první světové války zůstalo Norsko neutrální, ale přesto utrpělo velké ztráty, především ve svém velkém obchodním loďstvu. Na začátku druhé světové války se Norsko opět snažilo zůstat neutrální, ale v roce 1940 bylo napadeno nacistickým Německem a okupováno až do roku 1945. Po válce Norsko neutralitu opustilo a stalo se zakládajícím členem Severoatlantické aliance. Objevení velkých zásob ropy na mořském dně u Norska koncem 60. let 20. století vedlo k velké prosperitě. V referendech v letech 1972 a 1994 se norské obyvatelstvo vyslovilo proti členství země v Evropské unii. Sámové, žijící převážně na severu, mají určitou míru sebeurčení a vlivu na tradiční území prostřednictvím Sámského parlamentu a zákona o Finnmarku.

Norsko je vyspělá země, s vyspělou vysokopříjmovou ekonomikou s vysokou životní úrovní, má 2. nejvyšší index lidského rozvoje na světě^[8] a osmý nejvyšší příjem na obyvatele na světě. Norsko zachovává severský model blahobytu se všeobecnou zdravotní péčí a komplexním systémem sociálního zabezpečení a jeho hodnoty jsou zakořeněny v rovnostářských ideálech.^[9] Norský stát má rozsáhlé vlastnické podíly v klíčových průmyslových odvětvích, disponuje rozsáhlými zásobami ropy, zemního plynu, nerostných surovin, dřeva. Ropný průmysl tvoří přibližně čtvrtinu hrubého domácího produktu země.^[10] Má největší státní investiční fond na světě, jehož hodnota činí 15,7 bilionu norských korun (k 11/2023).^[11][12] Norsko je zakládajícím členem Organizace spojených národů, Severoatlantické aliance, Evropského sdružení volného obchodu, Rady Evropy, Smlouvy o Antarktidě a Severské rady, členem Evropského hospodářského prostoru, Světové obchodní organizace a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a schengenského prostoru.

Chybná citace: Nalezena značka <ref> pro skupinu „pozn.“, ale neexistuje příslušná značka <references group="pozn."/>