Paladin

Paladin (latinsky palatinus) je termín, kterého bylo ve starověkém Římě užíváno pro císařovu palácovou gardu (Scholae Palatinae) umístěnou v císařském paláci na kopci Palatin v Římě). V raném středověku se jako paladin označoval význačný hodnostář těšící se panovníkově obzvláštní důvěře (k paladinům byli např. počítáni družiníci Karla Velikého v Písni o Rolandovi), jakož i pro čelné představitele papežského dvora. Později se vyvinul jednak v šlechtický titul (comes palatinus neboli falckrabě), jednak ve vysoký zemský (palatin) či dvorský (Hofpfalzgraf) úřad.