Palestina

Palestina
Historické hranice regionu Palestiny. Zeleně jsou vyznačeny hranice římské provincie Syria Palaestina. Červeně jsou vyznačeny hranice britské mandátní Palestiny.
Nejvyšší bod	Har Meron (1208 m n. m.)
Nejdelší řeka	Jordán (200 km)
Stát	Izrael Palestina
Obyvatelé	cca 15 500 000 (2025)
Důležitá místa	Jeruzalém, Betlém, Jericho, Tel Aviv, Pásmo Gazy, Západní břeh Jordánu, Náblus
Národní parky	národní parky a přírodní rezervace v Izraeli
Historická místa	Jeruzalém, Masada, Galilea, Nazaret, Caesarea, Akko
Souřadnice	31°37′31,16″ s. š., 35°8′42,95″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Palestina (z řeckého Παλαιστίνη; latinsky: Palaestina; hebrejsky: אֶרֶץ יִשְׂרָאֵל, Erec Jisra'el, dříve také פלשתינה Palestina; arabsky: فلسطين, Filastín) je název geografického regionu na Blízkém východě. Nachází se zde dnešní státy Izrael a Palestina (podle některých definicí také severozápad Jordánska). Jiné historické názvy tohoto regionu byly Země izraelská (Erec Jisra'el‎),^[1] Svatá země nebo Země zaslíbená.^[2] Historicky je Palestina jižní součástí rozsáhlejšího území nazývaného Kanaán.

Nejstarší dochovaný záznam, ve kterém se objevuje název Palestina, jsou Dějiny od Hérodota (5. stol. př. n. l.). Ten jím označuje území, kde dříve existoval historický státní útvar Pelištejců.^[3] V roce 6 n. l. dobyli region Římané a vyhlásili zde provincii Judea. Po potlačeném židovském povstání Bar Kochby v roce 135 n. l. byla provincie rozšířena a přejmenována na Syria Palaestina. Během existence Byzantské říše byla provincie rozdělena na tři palestinská území. Během byzantsko-arabských válek byl region dobyt Araby a v průběhu staletí se hranice různě měnily.

Tento region je považován za kolébku judaismu a křesťanství. I kvůli tomu šlo od starověku o křižovatku kultur, obchodu i náboženství. V době bronzové zde existovaly městské státy Kanaánců, poté v době železné státní útvary Izraelitů. Od té doby se na tomto území vystřídala celá řada říší a království: Novoasyrská říše, Novobabylonská říše, Achaimenovská říše, Makedonská říše, Seleukovská říše, Hasmoneovské království, Římská říše, Byzantská říše, Rášidský chalífát, Umajjovský chalifát, Abbásovský chalífát, Fátimovský chalífát, Jeruzalémské království, Mamlúcký sultanát a Osmanská říše. Po první světové válce zde Společnost národů vymezila britskou mandátní Palestinu.

Po potlačení židovských vzpour během nadvlády Římské říše došlo k vytvoření židovské diaspory. Od 7. stol. n. l. bylo území soustavně obývané Araby. V druhé polovině 19. století se zrodilo sionistické hnutí, které od konce 19. století propagovalo židovskou imigraci do osmanské a později britské Palestiny s cílem vytvoření národní domoviny na historickém území starověkých Židů. Narůstající napětí mezi arabskými obyvateli a židovskými imigranty vedlo ke vzájemným střetům a po odchodu Britů v roce 1948 k první arabsko-izraelské válce a vyhlášení státu Izrael. Následkem došlo k exodu palestinských Arabů do okolních států a do palestinských území Pásma Gazy a Západního břehu Jordánu, které ale v roce 1948 ovládal Egypt, respektive Jordánsko. Po šestidenní válce v roce 1967 Izrael tato území dobyl a začal je okupovat a osídlovat. To vše dalo vzniknout izraelsko-palestinskému konfliktu.