Back Opvoedkunde Afrikaans Pädagogik ALS Pedagochía AN علم التربية Arabic Pedagoxía AST Pedaqogika Azerbaijani Педагогика Bashkir Педагогіка Byelorussian Пэдагогіка BE-X-OLD Педагогика Bulgarian
Pedagogika je společenská věda, která zkoumá podstatu, strukturu a zákonitosti výchovy a vzdělávání jako záměrné, cílevědomé a soustavné činnosti formující osobnost člověka v nejrůznějších sférách života společnosti. Studuje a kriticky hodnotí myšlenkové dědictví minulosti, sleduje vývoj školství, výchovy a vzdělávání v zahraničí a ve spolupráci s dalšími vědními disciplínami formuluje nové vývojové trendy pro různé oblasti výchovy a vzdělávání.[1][2][3]
Pedagogika jako obecný obor se dále dělí na konkrétní pedagogiky (např. hudební nebo výtvarná pedagogika) a specializace jako didaktiky konkrétních oborů (např. didaktika matematiky) se svými metodikami. Úzce spolupracuje s psychologií, zejména pedagogickou, ale také v poslední době s neurovědami a psychologií osobnosti.
Vědecká pedagogika studovaná v doktorském studiu na filozofických fakultách (Ph.D.) vychází historicky z filozofie výchovy, na fakultách pedagogických se zaměřuje hlavně na konkrétní didaktiky školních oborů. Hlavním rozdílem je, že filozofická pedagogika hledá, srovnává a analyzuje smysl a pojetí jednotlivých filozofických kategorií pro výchovu a učení obecně v životě (Filozofická fakulta UK), ale pedagogika učitelská je zaměřena spíše prakticky, především pro školní prostředí a vzdělávací soustavu (Pedagogická fakulta UK).
Probíhá spor, nakolik má být pedagogika normativní vědou, tzn. nakolik se má zaměřovat na definování cílů, obsahu a účelu výchovy a nakolik jí má jít především o neutrální popis a objasňování výchovných jevů a procesů. Např. Průcha definuje pedagogiku jako vědu, která „se zabývá (1) vším tím, co vytváří a determinuje nějaké edukační prostředí, (2) procesy, jež se v těchto prostředích realizují, (3) výsledky a efekty těchto procesů.“[4]
V současnosti (2009) neexistuje jednotné pojetí pedagogiky, ani shoda v hlavním účelu pedagogiky. Různá pojetí se liší podle jednotlivých autorů, teoretických směrů i podle kulturní orientace charakteristické pro určitou zemi.[5]
Za zakladatele pedagogiky jako vědy o výchově bývá považován Jan Amos Komenský,[6] za zakladatele moderní pedagogické teorie lze považovat J. F. Herbarta.[7]
- ↑ PETRÁČKOVÁ, V., et al. : Velký slovník cizích slov [CD-ROM]. Ver. slovníku 2.0, ver. programu 3.21. Voznice : LEDA, 2005
- ↑ PRŮCHA, J. - WALTEROVÁ, E. - MAREŠ, J. : Pedagogický slovník. Praha : Portál, 2009. 395 p. ISBN 978-80-7367-647-6.
- ↑ ŠVARCOVÁ, I. : Základy pedagogiky pro učitelské studium. 1. vyd. Praha : VŠCHT, 2005 [cit. 2009-06-12. ISBN 80-7080-573-0.]
- ↑ PRŮCHA, J. : Moderní pedagogika. 3rd ed. Praha : Portál, 2005. 481 p. ISBN 80-7367-047-X.
- ↑ PRŮCHA, J. : Přehled pedagogiky : úvod do studia oboru. 3rd ed. Praha : Portál, 2009. 271 p. ISBN 978-80-7367-567-7.
- ↑ ECLER, P. : Stručný přehled dějin pedagogiky. In HODNÝ, J., et al. Vybrané kapitoly z psychologie a pedagogiky. 1st ed. Brno : Vojenská akademie v Brně, 2000, p. 78-113.. uzivatel.unob.cz [online]. [cit. 2009-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-05-18.
- ↑ GRECMANOVÁ, HOLOUŠOVÁ. Olomouc: UP Olomouc, 2006. ISBN 80-244-1470-8. Kapitola 1, s. 9.
© MMXXIII Rich X Search. We shall prevail. All rights reserved. Rich X Search