Pragmatismus

Pragmatismus (z řec. πρᾶγμα – pragma, věc, čin) je filosofický (myšlenkový) směr, který staví do popředí konkrétní lidské jednání, tj. praxi. Z ní každé myšlení vychází a k ní zase směřuje. Myšlenky se ověřují tím, zda jsou prospěšné, a pravdivá tvrzení jsou ta, která se osvědčila.

V běžné řeči znamená pragmatismus zaměření na praktický užitek (např. ekonomický) a úspěch, někdy až zaměření nevybíravé. „Jednal čistě pragmaticky“ může znamenat až bezohledně, bez skrupulí. Odtud také pragmatický, tj. zaměřený k praktickému užitku, prospěchu. „Pravdivé je to, co je užitečné.“

Významnými představiteli pragmatismu byli Charles Peirce (1839–1914), William James (1842–1910), John Dewey (1859–1952), Josiah Royce (1855–1916) nebo George Herbert Mead (1863–1931). Z české umělecké scény pak umělci Karel Čapek, Josef Čapek, Ferdinand Peroutka, František Langer atd.