Republika Krym

Tento článek je o federálním subjektu Ruska přijatém v roce 2014. Další významy jsou uvedeny na stránce Republika Krym (rozcestník).
Republika Krym
rusky Республика Крым
ukrajinsky
Республіка Крим
krymskotat.
Къырым Джумхуриети
Třída Karla Marxe v Simferopolu
Třída Karla Marxe v Simferopolu
Hymna: Гимн Автономной Республики Крым
Geografie
Poloha Republiky Krym
Poloha Republiky Krym
Hlavní městoSimferopol
Souřadnice
Rozloha26 081 km²
Nejvyšší bodRoman-koš (1545 m n. m.)
Časové pásmoUTC+3[1]
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel1 896 393 (2022)
Hustota zalidnění72,7 obyv./km²
Jazykruština, ukrajinština, krymská tatarština
Národnostní složeníRusové, Ukrajinci, Krymští Tataři
Náboženství58 % pravoslaví, 15 % islám
Správa regionu
StátRuskoRusko Rusko
Druh celkurepublika Ruské federace
Vznik18. března 2014
předseda vládySergej Aksjonov[2]
předseda parlamentuVladimir Konstantinov
MěnaRuský rubl, Ukrajinská hřivna
Mezinárodní identifikace
Telefonní předvolba+7 365 (nahrazuje +380 65)
Označení vozidel82, 777 a 77
Internetová doménacrimea.gov.ru
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zátoka u města Sudak

Republika Krym či Krymská republika (rusky Республика Крым; ukrajinsky Республіка Крим; krymskou tatarštinou Къырым Джумхуриети) je z pohledu mezinárodního práva sporná republika Ruské federace rozkládající se na větší části Krymského poloostrova, který si nárokuje Ukrajina jako Autonomní republiku Krym. Hlavním městem republiky je Simferopol. Zbytek poloostrova zabírá stejně sporné ruské federální město Sevastopol. Spolu s ním tvořila Republika Krym v přechodném období 2014-2016 Krymský federální okruh, v současnosti jsou oba subjekty součástí Jižního federálního okruhu.

Změny v dosavadní ukrajinské vládě a svržení prezidenta Viktora Janukovyče dne 22. února 2014 a nastoupení prozatímní Jaceňukovy vlády vedly k tomu, že Autonomní republika Krym nechtěla uznat novou ukrajinskou administrativu[3]. Na Krymu se poté objevili ozbrojenci bez státních insignií s moderní vojenskou technikou a proruští ozbrojení separatisté, kteří obsadili orgány Autonomní republiky Krym a dosadili do nich nové proruské vedení. Ruský prezident posléze připustil, že (přinejmenším část z nich) byli příslušníci ozbrojených sil Ruské Federace.[4] Rusko mělo na Krymu na základnách, pronajatých Ukrajinou v rámci mezistátní smlouvy, jejíž platnost byla v roce 2010 prodloužena až do roku 2042, také početné legálně přítomné jednotky vojenského námořnictva, letectva a pozemního vojska (v té době asi 11 000 mužů) - tato smlouva však neopravňovala Ruské vojáky na Krymu k akcím, které neoznačení ozbrojenci během převratu prováděli (např. k obsazení Nejvyšší rady republiky Krym).

Následně obsazená Krymská nejvyšší rada vyhlásila deklaraci nezávislosti a bez prodlení požádala o připojení k Ruské federaci.[5] Přes kritiku většiny států světa[6] následně na Krymu proběhlo - pod dohledem ozbrojenců - referendum o samostatnosti, o jeho platnosti, stejně jako o pravdivosti jeho výsledků, se ovšem vedou spory. To, že bylo zfalšované, tvrdí i Rada při úřadu prezidenta Ruské federace pro rozvoj občanské společnosti a lidských práv, oficiální orgán Ruské vlády.[7] Podle kritiků také referendum nesplňovalo základní demokratické standardy, např. rovnost přístupu k informacím[8]. Po provedení referenda parlament Autonomní republiky Krym a městská rada Sevastopolu vyhlásily nezávislý stát Republika Krym a dne 18. března 2014 byla tato území oficiálně přijata jako federální subjekty - Republika Krym a Federální město Sevastopol - do Ruské federace. Většina ostatních států však tuto anexi neuznává a považuje Krym nadále za součást Ukrajiny.

V průběhu historie byl Krym součástí Krymského chanátu a následně Ruského impéria, v něm byl Krym součástí gubernií, které ležely na území budoucí Ukrajiny. Po rozpadu Ruského impéria vznikly na území Ukrajiny a Krymu Ukrajinská lidová republika. Ta získala částečné mezinárodní uznání, její existenci uznalo i Rusko v rámci Brest-Litevského míru. Rusko po skončení druhé světové války Ukrajinskou lidovou republiku napadlo a během let 1919 - 1921 plně obsadilo. Na území Ukrajiny byla následně vytvořena Ukrajinská sovětská socialistická republika, která byla přinucena vstoupit do SSSR. Krym byl v roce 1921 anektován přímo Ruskou federací (v jejímž rámci byl taktéž členem SSSR) jakožto Krymská autonomní sovětská socialistická republika. V roce 1944 byla Krymu autonomie odňata a stal se správní oblastí Ruské Federace. V roce 1954 se Krym stal součástí Ukrajinské sovětské socialistické republiky. V roce 1991 byla obnovena autonomie Krymu a po vyhlášení Ukrajiny jako nezávislého státu zůstala tato krymská republika její součástí jako Autonomní republika Krym s poměrně rozsáhlými vnitrostátními pravomocemi.

  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  2. Krymský premiér požádal Putina o pomoc, Ukrajina zvýšila pohotovost armády [online]. ceskatelevize.cz, 2014-03-01 [cit. 2014-03-01]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  3. http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/329380-prorusky-premier-na-krymu-odmitl-jednat.html
  4. Putin přiznal, že na Krymu působili neoznačení ruští vojáci. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2021-12-03]. Dostupné online. 
  5. http://www.lidovky.cz/krym-vyhlasil-nezavislost-a-zada-o-pripojeni-k-rusku-ukrajina-mobilizuje-1ra-/zpravy-svet.aspx?c=A140317_101014_ln_zahranici_msl
  6. OSN odmítla krymské referendum jako neplatné. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2021-12-03]. Dostupné online. 
  7. Moskva o krymském referendu lhala, tvrdí Putinovi poradci | Svět. Lidovky.cz [online]. 2014-05-06 [cit. 2024-06-08]. Dostupné online. 
  8. HAD. Invaze na Krym? Kyjev zvažuje žalobu na Rusko. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-06-08]. Dostupné online. 

© MMXXIII Rich X Search. We shall prevail. All rights reserved. Rich X Search