Rusko

Ruská federace Российская Федерация (Rossijskaja Feděracija)
vlajka znak
Hymna Государственный гимн Российской Федерации Gosudarstvennyj gimn Rossijskoj Federacii
Geografie
Poloha Ruska (tmavě zeleně) nárokovaná území (světle zeleně)
Hlavní město	Moskva
Rozloha	17 098 246[pozn. 1] km² (1. na světě) z toho 0,5 % vodní plochy
Nejvyšší bod	Elbrus (5642 m n. m.)
Časové pásmo	od UTC+2 do UTC+12[1]
Poloha	66°25′ s. š., 94°15′ v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	▲ 146 028 325 (včetně Krymu)[2] 143 569 049 (bez Krymu) (9. na světě, 2025)
Hustota zalidnění	8,4 ob. / km² (187. na světě)
HDI	▲ 0.821[3] (velmi vysoký) (56. na světě, 2022)
Jazyk	ruština, 35 oficiálních regionálních jazyků[4]
Náboženství	ruské pravoslaví 61,8 %, další křesťanství 2,6 %, islám 9,5 %, bez vyznání 21 %
Státní útvar
Státní zřízení	federativní poloprezidentská republika pod vedením autoritářské vlády
Vznik	25. prosinec 1991 (přejmenováním Ruské sovětské federativní socialistické republiky)
Prezident	Vladimir Putin
Předseda vlády	Michail Mišustin
Měna	ruský rubl (RUB)
HDP/obyv. (PPP)	15 077[5] USD (65. na světě, 2025)
Giniho koeficient	36,0 (2020)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	643 RUS RU
MPZ	RUS
Telefonní předvolba	+7
Národní TLD	.ru, .su, .рф
multimediální obsah na Commons

Rusko (rusky Россия, Rossija), plným názvem Ruská federace (rusky Российская Федерация, Rossijskaja feděracija),^{[pozn. 2]} je stát ve východní Evropě a severní Asii. Je to největší země na světě, která se rozkládá v jedenácti časových pásmech a sdílí pozemní hranice se čtrnácti zeměmi.^{[pozn. 3]} Západní část území je převážně rovinatá s nízkými kopci; ve východní části převažují hory; velkou část zaujímá tajga. Podnebí je převážně kontinentální, v létě obecně teplé až horké a v zimě chladné až velmi chladné. Rusko se dělí na 89 federálních subjektů, na ploše 17 milionů km² žije 144 milionů obyvatel. Je nejlidnatější zemí Evropy a devátou nejlidnatější zemí světa. Moskva, nejlidnatější metropolitní oblast v Evropě, je hlavním a největším městem Ruska, zatímco Petrohrad je jeho druhým největším městem a kulturním centrem, mezi další velká města patří Novosibirsk, Jekatěrinburg, Nižnij Novgorod a Samara. Většinu obyvatel tvoří Rusové, největšími etnickými menšinami jsou Tataři (3 %) a Čečenci (1 %) a Baškirové (1 %);^[8] úředním jazykem je ruština. Celkem 62 % obyvatel se hlásí k ruskému pravoslaví, 10 % vyznává islám.

Lidské osídlení na území dnešního Ruska sahá až do mladšího paleolitu. Východní Slované se jako uznávaná skupina v Evropě objevili mezi 3. a 8. stoletím našeho letopočtu. První východoslovanský stát, Kyjevská Rus, vznikl v 9. století a v roce 988 přijal od Byzantské říše pravoslaví. Kyjevská Rus se nakonec rozpadla; Moskevské velkoknížectví vedlo ke sjednocení ruských zemí, což vedlo k vyhlášení ruského carství v roce 1547. Na počátku 18. století se Rusko díky výbojům, anexím a úsilí ruských objevitelů značně rozšířilo a vzniklo Ruské impérium, které je dodnes třetí největší říší v dějinách. Po ruské revoluci v roce 1917 však byla monarchie v Rusku zrušena a nakonec nahrazena Ruskou sovětskou federativní socialistickou republikou (Ruskou SFSR) - prvním konstitučním socialistickým státem na světě. Po ruské občanské válce založila Ruská SFSR se třemi dalšími sovětskými republikami Sovětský svaz, v němž byla největší a hlavní složkou. Sovětský svaz prošel ve 30. letech 20. století rychlou industrializací uprostřed milionů mrtvých za vlády Josifa Vissarionoviče Stalina a později sehrál rozhodující roli pro Spojence ve druhé světové válce, když vedl rozsáhlé bojové operace na východní frontě. S nástupem studené války soupeřil se Spojenými státy americkými o ideologickou nadvládu a mezinárodní vliv. V sovětské éře 20. století se uskutečnily některé z nejvýznamnějších ruských technologických úspěchů, včetně první družice vyrobené člověkem a první lidské výpravy do vesmíru.

V roce 1991 vznikla po rozpadu Sovětského svazu Ruská SFSR jako Ruská federace. Byla přijata nová ústava, která zavedla federální poloprezidentský systém. Od přelomu století dominuje ruskému politickému systému Vladimír Putin, za jehož vlády došlo k ústupu od demokracie a země se stala autoritářskou diktaturou. Rusko se vojensky angažovalo v řadě konfliktů v bývalých sovětských státech a dalších zemích, včetně války s Gruzií v roce 2008 a války s Ukrajinou od roku 2014. Ta se týkala mezinárodně neuznané anexe ukrajinského území, včetně Krymu v roce 2014 a dalších čtyř regionů v roce 2022, během stále probíhající invaze.

Rusko je federativní zastupitelská demokracie a poloprezidentská republika, hlavou státu je prezident, zákonodárnou moc má dvoukomorové federální shromáždění. De facto lze režim považovat za autokratický,^[9][10][11] někteří politologové charakterizují Putina jako diktátora.^[12][13][14] Rusko je obecně považováno za velmoc a je regionální mocností, vlastní největší zásoby jaderných zbraní a má třetí nejvyšší vojenské výdaje na světě. Má ekonomiku s vysokými příjmy, která je jedenáctou největší na světě podle nominálního HDP a čtvrtou největší podle parity kupní síly, přičemž se opírá o své rozsáhlé nerostné a energetické zdroje; ty se řadí na druhé místo na světě v produkci ropy i zemního plynu. Rusko se však v mezinárodním měřítku demokracie, lidských práv a svobody tisku umisťuje velmi nízko a má také vysokou míru vnímané korupce. V Rusku se nachází 32 památek světového dědictví. Je stálým členem Rady bezpečnosti OSN, členským státem G20, Šanghajské organizace pro spolupráci, BRICS, Asijsko-pacifického hospodářského společenství, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Světové obchodní organizace a vedoucím členským státem postsovětských organizací, jako jsou Společenství nezávislých států, Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti a Eurasijský ekonomický svaz.

Chybná citace: Nalezena značka <ref> pro skupinu „pozn.“, ale neexistuje příslušná značka <references group="pozn."/>