Rusko

Další významy jsou uvedeny na stránce Rusko (rozcestník).
Ruská federace
Российская Федерация
(Rossijskaja Feděracija)
vlajka Ruska
vlajka
znak Ruska
znak
Hymna
Государственный гимн Российской Федерации
Gosudarstvennyj gimn Rossijskoj Federacii
Geografie

Poloha Ruska (tmavě zeleně) nárokovaná území (světle zeleně)
Poloha Ruska (tmavě zeleně) nárokovaná území (světle zeleně)

Hlavní městoMoskva
Rozloha17 098 246[pozn. 1] km² (1. na světě)
z toho 0,5 % vodní plochy
Nejvyšší bodElbrus (5642 m n. m.)
Časové pásmood UTC+2 do UTC+12[1]
Poloha
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 146 028 325 (včetně Krymu)[2]
143 569 049 (bez Krymu) (9. na světě, 2025)
Hustota zalidnění8,4 ob. / km² (187. na světě)
HDI 0.821[3] (velmi vysoký) (56. na světě, 2022)
Jazykruština, 35 oficiálních regionálních jazyků[4]
Náboženstvíruské pravoslaví 61,8 %, další křesťanství 2,6 %, islám 9,5 %, bez vyznání 21 %
Státní útvar
Státní zřízenífederativní poloprezidentská republika pod vedením autoritářské vlády
Vznik25. prosinec 1991 (přejmenováním Ruské sovětské federativní socialistické republiky)
PrezidentVladimir Putin
Předseda vládyMichail Mišustin
Měnaruský rubl (RUB)
HDP/obyv. (PPP)15 077[5] USD (65. na světě, 2025)
Giniho koeficient36,0 (2020)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1643 RUS RU
MPZRUS
Telefonní předvolba+7
Národní TLD.ru, .su, .рф
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Rusko (rusky Россия, Rossija), plným názvem Ruská federace (rusky zvuk Российская Федерация, Rossijskaja feděracija),[pozn. 2] je stát ve východní Evropě a severní Asii. Je to největší země na světě, která se rozkládá v jedenácti časových pásmech a sdílí pozemní hranice se čtrnácti zeměmi.[pozn. 3] Západní část území je převážně rovinatá s nízkými kopci; ve východní části převažují hory; velkou část zaujímá tajga. Podnebí je převážně kontinentální, v létě obecně teplé až horké a v zimě chladné až velmi chladné. Rusko se dělí na 89 federálních subjektů, na ploše 17 milionů km² žije 144 milionů obyvatel. Je nejlidnatější zemí Evropy a devátou nejlidnatější zemí světa. Moskva, nejlidnatější metropolitní oblast v Evropě, je hlavním a největším městem Ruska, zatímco Petrohrad je jeho druhým největším městem a kulturním centrem, mezi další velká města patří Novosibirsk, Jekatěrinburg, Nižnij Novgorod a Samara. Většinu obyvatel tvoří Rusové, největšími etnickými menšinami jsou Tataři (3 %) a Čečenci (1 %) a Baškirové (1 %);[8] úředním jazykem je ruština. Celkem 62 % obyvatel se hlásí k ruskému pravoslaví, 10 % vyznává islám.

Lidské osídlení na území dnešního Ruska sahá až do mladšího paleolitu. Východní Slované se jako uznávaná skupina v Evropě objevili mezi 3. a 8. stoletím našeho letopočtu. První východoslovanský stát, Kyjevská Rus, vznikl v 9. století a v roce 988 přijal od Byzantské říše pravoslaví. Kyjevská Rus se nakonec rozpadla; Moskevské velkoknížectví vedlo ke sjednocení ruských zemí, což vedlo k vyhlášení ruského carství v roce 1547. Na počátku 18. století se Rusko díky výbojům, anexím a úsilí ruských objevitelů značně rozšířilo a vzniklo Ruské impérium, které je dodnes třetí největší říší v dějinách. Po ruské revoluci v roce 1917 však byla monarchie v Rusku zrušena a nakonec nahrazena Ruskou sovětskou federativní socialistickou republikou (Ruskou SFSR) - prvním konstitučním socialistickým státem na světě. Po ruské občanské válce založila Ruská SFSR se třemi dalšími sovětskými republikami Sovětský svaz, v němž byla největší a hlavní složkou. Sovětský svaz prošel ve 30. letech 20. století rychlou industrializací uprostřed milionů mrtvých za vlády Josifa Vissarionoviče Stalina a později sehrál rozhodující roli pro Spojence ve druhé světové válce, když vedl rozsáhlé bojové operace na východní frontě. S nástupem studené války soupeřil se Spojenými státy americkými o ideologickou nadvládu a mezinárodní vliv. V sovětské éře 20. století se uskutečnily některé z nejvýznamnějších ruských technologických úspěchů, včetně první družice vyrobené člověkem a první lidské výpravy do vesmíru.

V roce 1991 vznikla po rozpadu Sovětského svazu Ruská SFSR jako Ruská federace. Byla přijata nová ústava, která zavedla federální poloprezidentský systém. Od přelomu století dominuje ruskému politickému systému Vladimír Putin, za jehož vlády došlo k ústupu od demokracie a země se stala autoritářskou diktaturou. Rusko se vojensky angažovalo v řadě konfliktů v bývalých sovětských státech a dalších zemích, včetně války s Gruzií v roce 2008 a války s Ukrajinou od roku 2014. Ta se týkala mezinárodně neuznané anexe ukrajinského území, včetně Krymu v roce 2014 a dalších čtyř regionů v roce 2022, během stále probíhající invaze.

Rusko je federativní zastupitelská demokracie a poloprezidentská republika, hlavou státu je prezident, zákonodárnou mocdvoukomorové federální shromáždění. De facto lze režim považovat za autokratický,[9][10][11] někteří politologové charakterizují Putina jako diktátora.[12][13][14] Rusko je obecně považováno za velmoc a je regionální mocností, vlastní největší zásoby jaderných zbraní a má třetí nejvyšší vojenské výdaje na světě. Má ekonomiku s vysokými příjmy, která je jedenáctou největší na světě podle nominálního HDP a čtvrtou největší podle parity kupní síly, přičemž se opírá o své rozsáhlé nerostné a energetické zdroje; ty se řadí na druhé místo na světě v produkci ropy i zemního plynu. Rusko se však v mezinárodním měřítku demokracie, lidských práv a svobody tisku umisťuje velmi nízko a má také vysokou míru vnímané korupce. V Rusku se nachází 32 památek světového dědictví. Je stálým členem Rady bezpečnosti OSN, členským státem G20, Šanghajské organizace pro spolupráci, BRICS, Asijsko-pacifického hospodářského společenství, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Světové obchodní organizace a vedoucím členským státem postsovětských organizací, jako jsou Společenství nezávislých států, Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti a Eurasijský ekonomický svaz.


Chybná citace: Nalezena značka <ref> pro skupinu „pozn.“, ale neexistuje příslušná značka <references group="pozn."/>

  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  2. [cit. 2025-03-10]. Dostupné online. (rusky) 
  3. 2014 Human Development Report Summary [online]. United Nations Development Programme, 2014 [cit. 2014-07-27]. S. 21–25. Dostupné online. 
  4. What Languages Are Spoken in Russia? [online]. Worldatlas.com, 2017-08-01. Dostupné online. 
  5. World Economic Outlook Database, October 2024 Edition. (Russia) [online]. International Monetary Fund, 22 October 2024 [cit. 2024-11-11]. Dostupné online. 
  6. Конституция Российской Федерации [online]. Москва: Администрация Президента РФ [cit. 2011-09-03]. Text ruské ústavy na oficiálním webu ruského prezidenta. Dostupné online. (rusky) 
  7. Rozhodnutí vlády Ruské federace č. 725 z 31.8.2011 [online]. Moskva: Правительство Российской Федерации, 2011-08-31 [cit. 2012-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-07. (rusky) 
  8. Национальный состав населения [online]. Federal State Statistics Service [cit. 2022-12-30]. Dostupné online. 
  9. THIERY, Peter; CROISSANT, Auriel. Defekte Demokratie. Konzept, Operationalisierung und Messung. (původním názvem: Demokratiemessung. Konzepte und Befunde im internationalen Vergleich). Wiesbaden: Westdeutscher Verlag, 2000. ISBN 3-531-13438-8. S. 89–111. 
  10. Verfassungsordnung versus politische Realität [online]. Bundeszentrale für politische Bildung [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  11. Politische Führung in der „Postdemokratie [online]. Bundeszentrale für politische Bildung: [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  12. KUZIO, Taras. Nationalism and authoritarianism in Russia. Communist and Post-Communist Studies. University of California Press, 2016, s. 1–11. doi:10.1016/j.postcomstud.2015.12.002. JSTOR 48610429. 
  13. KRZYWDZINSKI, Martin. Consent and Control in the Authoritarian Workplace: Russia and China Compared. [s.l.]: Oxford University Press, 2020. [[[:Šablona:GBurl]] Dostupné online]. ISBN 978-0-19-252902-2. S. 252. 
  14. FISCHER, Sabine. Russia on the road to dictatorship: internal political repercussions of the attack on Ukraine. SWP Comment. 2022, s. 30/2022. Dostupné online [cit. 2025-03-20]. doi:10.18449/2022C30. (anglicky) 

© MMXXIII Rich X Search. We shall prevail. All rights reserved. Rich X Search