Rys (rod)

Rys
Rys ostrovid
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Podkmen	obratlovci (Vertebrata)
Třída	savci (Mammalia)
Řád	šelmy (Carnivora)
Čeleď	kočkovití (Felidae)
Podčeleď	malé kočky (Felinae)
Rod	rys (Lynx) Kerr, 1792
Rozšíření rodu Lynx.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rys (Lynx) je rod středně velkých kočkovitých šelem severní polokoule. Mezi typické znaky rysů patří licousy, štětičky na ušních boltcích, krátký ocas, dlouhé nohy a 28 zubů (oproti 30 běžných u většiny jiných koček). Celkem se u rysů uvádí dvanáct unikátních evolučních znaků (synapomorfií).^[1]

Rysové prošli evolučním vývojem, na jehož konci stojí současné čtyři druhy. Dva žijí v Severní Americe - rys kanadský a rys červený. Ohrožený rys iberský obývá rezervace ve Španělsku a několik málo zvířat snad ještě přežívá v Portugalsku. Rys ostrovid je ze všech rysů největší a má také největší areál rozšíření; původně žil v celé Eurasii, ale v Evropě byl na mnoha místech vyhuben. Společným předkem těchto čtyř druhů byl zřejmě Lynx issiodorensis, jenž žil v pliocénu a pleistocénu. Karakal a kočka bažinná se kvůli chomáčkům chlupů na konci uší a kratšímu ocasu někdy také označují jako rysové nebo rysci. S rysy rodu Lynx ale nejsou nijak zvlášť příbuzní.

Rysové preferují habitat v podobě lesních společenství mírného pásu. S výjimkou rysa iberského jsou rozšířeni na velkém území v poměrně hojných počtech a nehrozí jim v globále nebezpečí vyhubení. Zatímco v indiánské mytologii zaujímali důležité postavení, v evropské kulturní oblasti byli dlouho tajemným neurčitým zvířetem s pověstí zuřivé šelmy.