Skopje

Skopje
Скопје
Skopje – znak
znak
Skopje – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška240 m n. m.
Časové pásmostředoevropský letní čas
StátSeverní MakedonieSeverní Makedonie Severní Makedonie
Statistický regionSkopský
Administrativní dělení10 opčin
Skopje
Skopje
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha571,46 km²
Počet obyvatel526 502[1] (2021)
Etnické složeníMakedonci (57,6 %), Albánci (24,3 %), Romové (3,6 %), Srbové (1,8 %), Turci (1,7 %), Bosňáci (1,4 %) a ostatní nepočetné menšiny (2021)[1]
Náboženské složenípravoslaví, islám
Správa
StarostkaDanela Arsovska (nezávislá)
Oficiální webwww.skopje.gov.mk
Telefonní předvolba(+389) 02
PSČ1000
Označení vozidelSK
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Skopje (makedonsky Скопје [Skopje], albánsky Shkupi) je hlavní a největší město Severní Makedonie. Je politickým, kulturním, hospodářským a akademickým centrem země.

Území Skopje je osídleno nejméně od roku 4000 př. n. l.; pozůstatky neolitického osídlení byly nalezeny v areálu staré pevnosti Kale, která se tyčí nad moderním centrem města. Původně paionské město Scupi se ve 2. století př. n. l. stalo hlavním městem Dardanie. Před přelomem letopočtů se osady zmocnili Římané a udělali z ní vojenský tábor.[2][3] Když se v roce 395 n. l. rozdělila Římská říše na východní a západní část, Scupi přešlo pod byzantskou správu z Konstantinopole. Po většinu raného středověku se o město vedly spory mezi Byzancí a Bulharskou říší, jejímž hlavním městem bylo v letech 972–992.

Od roku 1282 bylo město součástí Srbského carství a v letech 1346 až 1371 fungovalo jako jeho hlavní město. V roce 1392 byla Skopje dobyta osmanskými Turky, kteří ji nazvali Üsküb (اسکوب). Město zůstalo pod osmanskou nadvládou více než 500 let a sloužilo jako hlavní město sandžaku Üsküp a později kosovského vilájetu. V roce 1912 bylo během balkánských válek anektováno Srbským královstvím. Za první světové války se města zmocnilo Bulharsko a po válce se stalo součástí nově vzniklého Království Jugoslávie jako hlavní město Vardarské bánoviny. Za druhé světové války bylo město opět obsazeno Bulharskem a v roce 1945 se stalo hlavním městem Socialistické republiky Makedonie, federativního státu v rámci Jugoslávie.[4] V roce 1963 Skopje postihlo katastrofální zemětřesení, které ji téměř zcela zničilo, ale obnova byla rychlá a doprovázel ji silný růst investic. Po rozpadu Jugoslávie se Skopje roku 1991 stala hlavním městem samostatného státu, nynější Severní Makedonie.

Skopje leží na horním toku řeky Vardar a nachází se na hlavní severojižní balkánské trase mezi Bělehradem a Aténami. Je centrem kovozpracujícího, chemického, dřevařského, textilního, kožedělného a polygrafického průmyslu. Průmyslový rozvoj města doprovází rozvoj obchodu, logistiky a bankovnictví a důraz na oblast dopravy, kultury a sportu. Podle posledního oficiálního sčítání z roku 2021 žilo ve Skopji 423 000 obyvatel v urbanizované části a 527 000 obyvatel v celkem deseti opštinách, které tvoří město a kromě Skopje zahrnují mnoho dalších méně urbanizovaných a venkovských sídel, z nichž některá jsou od samotného města vzdálena 20 kilometrů nebo dokonce hraničí se sousedním Kosovem.[1][5]

  1. a b c Државен завод за статистика: Попис на населението, домаќинствата и становите во Република Северна Македонија, 2021 - прв сет на податоци. www.stat.gov.mk [online]. [cit. 2023-01-30]. Dostupné online. (makedonsky) 
  2. SYME, Ronald; BIRLEY, Anthony. The Provincial at Rome: And, Rome and the Balkans 80BC-AD14. [s.l.]: University of Exeter Press, 1 January 1999. Dostupné online. ISBN 9780859896320. 
  3. MÓCSY, András. Pannonia and Upper Moesia: A History of the Middle Danube Provinces of the Roman Empire. [s.l.]: Routledge & K. Paul, 1 January 1974. Dostupné online. ISBN 9780710077141. 
  4. Conflict in the former Yugoslavia: an encyclopedia. Denver, Colo.: ABC-CLIO 410 s. Dostupné online. ISBN 0-87436-935-5, ISBN 978-0-87436-935-9. OCLC 39838716 (anglicky) 
  5. Census of Population, Households and Dwellings 2002, Book XIII:Total population, households and dwellings, According to the territorial organization of The Republic of Macedonia, 2004, 2002 [online]. State Statistical Office of the Republic of Macedonia [cit. 2012-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 

© MMXXIII Rich X Search. We shall prevail. All rights reserved. Rich X Search