Srbsko

Srbská republika Република Србија Republika Srbija
vlajka znak
Hymna Bože Pravde
Geografie
Poloha Srbska
Hlavní město	Bělehrad
Rozloha	88 361 (77 449 bez Kosova) km² (111. na světě) z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod	Midžur (2171 m n. m.)
Časové pásmo	+1
Poloha	43°57′ s. š., 20°56′ v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	6 605 168[1][pozn. 1] (108. na světě, 2024)
Hustota zalidnění	89 ob. / km² (130. na světě)
HDI	▲ 0,805 (vysoký) (65. na světě, 2022)
Jazyk	srbština, maďarština, slovenština, chorvatština, rumunština, rusínština[pozn. 1]
Národnostní složení	Srbové 84 %, Maďaři 2,6 %, Bosňáci 2,3 % Romové 1,2 %[2][pozn. 1]
Náboženství	87 % křesťanství (81 % pravoslaví, 4 % katolictví), 4,2 % islám[2][pozn. 1]
Státní útvar
Státní zřízení	unitární parlamentní republika
Vznik	5. června 2006 (Osamostatnění Černé Hory)
Prezident	Aleksandar Vučić
Předseda vlády	Đuro Macut
Měna	srbský dinár (RSD)
HDP/obyv. (PPP)	29 038[3][pozn. 1] USD (67. na světě, 2024)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	688 SRB RS
MPZ	SRB
Telefonní předvolba	+381
Národní TLD	.rs, .срб
multimediální obsah na Commons

Srbsko (srbsky Србија, Srbija), plným názvem Srbská republika (srbsky Република Србија, Republika Srbija), je vnitrozemský stát ve střední a jihovýchodní Evropě. Leží na rozhraní Panonské nížiny a Balkánu, sousedí na severu s Maďarskem, na východě s Rumunskem a Bulharskem, na jihu se Severní Makedonií, na jihozápadě s Černou Horou a dále s Kosovem, na západě pak s Bosnou a Hercegovinou a Chorvatskem. Reliéf tvoří úrodné roviny na severu, vápencové pahorkatiny a pánve na východě a hory na jihovýchodě, podnebí lze jej klasifikovat jako teplé vlhké kontinentální nebo vlhké subtropické. Na ploše 77 000 km² žije 6,6 milionů obyvatel.^{[pozn. 2]} Hlavním a největším městem je Bělehrad, mezi další významná města patří Novi Sad, Niš a Kragujevac. Přes čtyři pětiny obyvatel jsou Srbové, největšími etnickými menšinami jsou Maďaři a Bosňáci. Úředním jazykem je srbština, 81 % obyvatel vyznává pravoslaví.

Území dnešního Srbska, nepřetržitě osídlené od paleolitu, zažilo v 6. století stěhování Slovanů, v raném středověku zde vzniklo několik regionálních států, které byly střídavě podřízeny Byzantské říši, Franské říši a Uherskému království. Srbské království získalo uznání Svatého stolce a Konstantinopole v roce 1217 a svého územního vrcholu dosáhlo v roce 1346 jako Srbská říše. Do poloviny 16. století Osmanská říše obsadila celé území dnešního Srbska; osmanskou vládu občas přerušila Habsburská říše, která se od konce 17. století začala rozšiřovat směrem do středního Srbska a zároveň si udržela oporu ve Vojvodině. Na počátku 19. století byl srbskou revolucí založen národní stát jako první konstituční monarchie v regionu, která následně zvětšila své území.^[4]

Po ztrátách v první světové válce a následném sjednocení bývalé habsburské koruny Vojvodiny se Srbskem země spoluzaložila s dalšími jihoslovanskými národy Jugoslávii, která v různých politických formacích existovala až do jugoslávských válek v 90. letech 20. století. Během rozpadu Jugoslávie vytvořilo Srbsko unii s Černou Horou,^[5] která byla v roce 2006 mírově rozpuštěna, čímž byla poprvé od roku 1918 obnovena nezávislost Srbska jako suverénního státu.^[6] V roce 2008 představitelé Kosovského shromáždění jednostranně vyhlásili nezávislost, což se setkalo se smíšenými reakcemi mezinárodního společenství, zatímco Srbsko si Kosovo nadále nárokuje jako součást svého suverénního území.

Srbsko je unitární parlamentní republikou s prezidentem jako ceremoniální hlavou státu, zákonodárným orgánem je jednokomorové národní shromáždění. Je ekonomikou s vyšším středním příjmem. V žebříčku indexu lidského rozvoje se umístilo na 64. místě. Země poskytuje svým občanům všeobecnou zdravotní péči a bezplatné základní a střední vzdělání. Je členem Organizace spojených národů, Rady Evropy, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, Partnerství pro mír, Organizace černomořské ekonomické spolupráce, CEFTA, Asijské infrastrukturní investiční banky a přistupuje k Světové obchodní organizaci. Od roku 2014 země vyjednává o přistoupení k Evropské unii (EU) s cílem vstoupit do EU do roku 2030.^[7] Srbsko formálně dodržuje politiku vojenské neutrality.

Chybná citace: Nalezena značka <ref> pro skupinu „pozn.“, ale neexistuje příslušná značka <references group="pozn."/>