Stagflace

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

---

Konkrétní problémy: Viz Wikipedie:Vzhled a styl; odkazy na anglickou Wikipedii

Stagflace (stagnace + inflace – přejato z anglického stagflation) je jedním z makroekonomických témat. Jedná se o kombinaci stagnace ekonomiky (tedy se při vysoké inflaci velikost reálného produktu nemění nebo dokonce klesá – takový jev se někdy nazývá slumpflace, z anglického slump, propad) s vysokou inflací a vysokou mírou nezaměstnanosti. Jde typicky o situaci, kdy je systém zasažen šokem.^[1][2]

Podle klasické ekonomie k stagflaci dochází, pokud se vláda snaží snížit míru nezaměstnanosti pod její přirozenou úroveň, což má za následek jen zvýšení inflace. Vláda od cíle snížit nezaměstnanost upustí až v době, kdy se k vysoké nezaměstnanosti přidá i vysoká inflace, tedy když dojde k stagflaci.

Inflace je termín definovaný jako nárůst všeobecné cenové hladiny zboží a služeb, obdobně lze považovat inflaci za snížení kupní síly peněz. Kdežto stagflace je pojem používá pro vyjádření ekonomiky, jejíž růst stagnuje a je zasažena inflací a vysokou nezaměstnaností.^[3]

Stagflace zapříčinila vznik ekonomického ukazatele, tzv. Misery index. Tento index vyjadřuje, jak se (špatně) ekonomicky daří lidem v průběhu stagflace, je vypočítán pomocí míry inflace a míry nezaměstnanosti.^[3]

Jako příklad se uvádí ekonomika USA v sedmdesátých letech 20. století. Tehdy byla stagflace nový pojem, který byl použit v situaci, kdy docházelo současně ke zvyšování inflace i nezaměstnanosti, a vyvolala krizi keynesiánství.^[4]