Strunatci

Strunatci Stratigrafický výskyt: spodní kambrium–současnost[1]
Tetra průsvitná (Pristella maxillaris)
Vědecká klasifikace
(nezařazeno)	Opisthokonta
Říše	živočichové (Animalia)
(nezařazeno)	druhoústí (Deuterostoma)
Kmen	strunatci (Chordata) Bateson, 1885
Podkmeny a třídy
pláštěnci (Tunicata) pospolitky (Aplousobranchiata) pravé sumky (Phlebobranchiata) zřasenky (Stolidobranchiata) salpy (Thaliacea) vršenky (Appendicularia) bezlebeční (Cephalochordata) obratlovci (Craniata) kruhoústí (Cyclostomata) paryby (Chondrichthyes) lalokoploutví (Coelacanthimorphes) dvojdyšní (Dipnoi) paprskoploutví (Actinopterygii) obojživelníci (Amphibia) plazi (Reptilia) savci (Mammalia)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Strunatci (Chordata) jsou kmen druhoústých živočichů, který zahrnuje obratlovce a několik blízce příbuzných skupin bezobratlých. Jsou dvoustranně souměrní, v některém období svého života mají strunu hřbetní, nervovou trubici, žaberní štěrbiny, endostyl a svalnatou ocasní část až za řitním otvorem. Přitom platí, že nervová trubice je na hřbetní straně, struna hřbetní probíhá centrálně a srdce je umístěno na břišní straně.

Strunatci se vyvinuli pravděpodobně na začátku kambria^[1] (asi před 530 miliony lety). Zatím známe asi 45 000 druhů.^[2] Kmen strunatců se dělí na tři podkmeny: pláštěnce, bezlebečné a obratlovce, přičemž se zdá, že blíže obratlovcům mají pláštěnci. Ti mají v larválním stádiu hřbetní strunu a nervový provazec, které se pak v dospělosti ztrácí. Zato bezlebeční mají jak hřbetní strunu, tak i nervový provazec, ale bez páteře. U všech obratlovců, s výjimkou sliznatek, je nervový provazec obemknut chrupavčitými nebo kostěnými obratli a hřbetní struna je zásadně redukovaná. Mezi strunatce patří vedle samotného člověka také mnoho obecně známých a hospodářsky významných živočichů řazených mezi savce, ptáky, paprskoploutvé ryby apod.