Tipitaka

Toto heslo pojednává o buddhistických kanonických textech. Mnichovi, který se stal předobrazem postavy Tripitaky v románu Opičí král, je věnováno heslo Süan-cang.

Tipitaka (páli, v sanskrtu Tripitaka) je souhrnný název pro buddhistické kanonické texty. Existuje mnoho různých verzí, přičemž nejznámější je Pálijský kánon théravádinské školy, pojmenovaný podle jazyka, v němž byl původně napsán. Pravděpodobně v druhé polovině prvního tisíciletí před Kristem.[1]

Tipitaka se skládá ze dvou slov. Ti (sa. Tri) označuje číslovku tři a pitaka, v překladu znamená koš. Překlad tedy zní Trojí koš, případně "trojkoš".

Texty Tripitaky, které byly původně předávány ústní tradicí, se rozdělují na tři části. Podle tradice jejich jméno vzniklo tak, že svitky (psané na palmových listech) byly kdysi přechovávány ve třech koších, nicméně se zdá, že rozdělení textů na "Tři koše" se objevilo ještě před jejich zapsáním. Těsně po Buddhově smrti se konal první buddhistický koncil, na kterém byly všechny jeho výroky zpaměti recitovány, roztříděny a kodifikovány.

  1. FOJTÍČEK, Martin. Buddhistický klášter Amaravati. DINGIR online. 1.11.1999, roč. 2., čís. 3., s. 12 - 13. Dostupné online. ISSN 1212-1371

© MMXXIII Rich X Search. We shall prevail. All rights reserved. Rich X Search