Ukrajina

Ukrajina Україна Ukrajina
vlajka znak
Hymna Šče ne vmerla Ukrajina Ukrajina ještě nezemřela
Geografie
Poloha Ukrajiny
Hlavní město	Kyjev
Rozloha	603 628 km² (44. na světě) z toho 4 % vodní plochy
Nejvyšší bod	Hoverla (2061 m n. m.)
Časové pásmo	+2 +3 (letní čas)
Poloha	49° s. š., 32° v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	33 443 000[1][pozn. 1] (46. na světě, 2024)
Hustota zalidnění	61 ob. / km² (156. na světě)
HDI	▼ 0,734 (vysoký) (100. na světě, 2022)
Jazyk	ukrajinština (úřední), ruština, suržyk, rumunština, maďarština, polština, běloruština
Národnostní složení	Ukrajinci (78 %), Rusové (17,3 %), Rumuni, Rusíni a další
Náboženství	pravoslavné a řeckokatolické křesťanství a judaismus
Státní útvar
Státní zřízení	poloprezidentská republika
Vznik	24. srpna 1991 (odtržením od SSSR)
Prezident	Volodymyr Zelenskyj
Předseda vlády	Denys Šmyhal
Měna	ukrajinská hřivna (UAH)
HDP/obyv. (PPP)	20 756[1] USD (89. na světě, 2025)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	804 UKR UA
MPZ	UA
Telefonní předvolba	+380
Národní TLD	.ua, .укр
multimediální obsah na Commons

Ukrajina (ukrajinsky Україна) je stát ležící ve východní Evropě. Je druhou největší zemí Evropy po evropské části Ruska, se kterým na východě a severovýchodě sousedí. Na jihozápadě sousedí s Rumunskem, Moldavskem a mezinárodně neuznaným Podněstřím, na západě s Maďarskem, Slovenskem a Polskem, na severu s Běloruskem. Jižní hranici státu tvoří Černé a Azovské moře, přičemž mezi těmito moři se nachází poloostrov Krym, který je de iure součástí Ukrajiny, ale de facto jej od roku 2014 ovládá Ruská federace. Na východní části ukrajinského území vznikly, až na několik výjimek mezinárodně neuznané, Luhanská lidová republika a Doněcká lidová republika. Krajinu tvoří převážně úrodné stepi a náhorní plošiny, kde panuje kontinentální podnebí. Dělí se na 27 subjektů (z toho 24 oblastí), na ploše 604 000 km² žije asi 33 milionů obyvatel,^{[1][pozn. 1]} je osmou nebo devátou nejlidnatější zemí Evropy. Hlavním a největším městem je Kyjev, dalšími významnými městy jsou Charkov, Oděsa a Dnipro. Většina obyvatel jsou Ukrajinci, největší menšinou jsou Rusové. Úředním jazykem je ukrajinština. Přes 70 % obyvatel se hlásí k pravoslaví, 9 % ke katolictví.^[2]

Území dnešní Ukrajiny je obydleno přibližně od roku 32 000 př. n. l. Neslo postupně různé názvy pocházející od Skytů, přes řecké oblasti u Černého moře až k tripolské kultuře, která vzkvétala mezi roky 5 500 a 2 750 př. n. l. v oblasti mezi Karpaty a Dněprem na území dnešní Ukrajiny, Moldavska a Rumunska o celkové odhadované rozloze přes 350 tisíc km². Během středověku byla oblast klíčovým centrem kultury východních Slovanů s tím, že mocný stát Kyjevská Rus formoval základy ukrajinské identity. K jeho rozpadu přispěl mongolský vpád ve 13. století a poté bylo území napadeno, ovládáno a rozděleno různými mocnostmi, včetně Polsko-litevské unie, Rakouska-Uherska, Osmanské říše a Ruského impéria. V 17. až 18. století sice v oblasti existoval polonezávislý státní útvar Kozácký hetmanát, ale i ten se nakonec rozplynul na pomezí Polska a Ruska.

Na počátku 20. století v důsledku ruské revoluce vzniklo ukrajinské národní hnutí za sebeurčení a 23. června 1917 byla vyhlášena mezinárodně uznávaná Ukrajinská lidová republika. Po čtyřech letech bojů ztratila Ukrajina nezávislost a její větší část se jako Ukrajinská sovětská socialistická republika stala roku 1922 součástí Sovětského svazu. V důsledku druhé světové války k ní byly přičleněny do té doby polské oblasti na západě i dříve československá Podkarpatská Rus.

Ukrajina získala nezávislost v roce 1991 po rozpadu SSSR a vyhlásila se za neutrální stát;^[3] vytvořila omezené vojenské partnerství s Ruskem a dalšími zeměmi SNS a v roce 1994 rovněž navázala partnerství s NATO. V roce 2013 poté, co se vláda Viktora Janukovyče rozhodla pozastavit dohodu o přidružení Ukrajiny k Evropské unii a vyhledávat bližší ekonomické vazby s Ruskem, začala několikaměsíční vlna protestů a demonstrací známá jako Euromajdan, což později, v roce 2014, eskalovalo do revoluce, která vedla ke svržení Janukovyče a vytvoření nové vlády. Tyto události tvořily pozadí pro anexi Krymu Ruskem v březnu 2014 a následnou válku na východní Ukrajině. V roce 2016 požádala Ukrajina o možnost být součástí hluboké a komplexní zóny volného obchodu s Evropskou unií (EU).^[4] Od 24. února 2022, kdy byla napadena Ruskem, je Ukrajina ve válečném stavu a platí zde všeobecná mobilizace.

Ukrajina je zastupitelská demokracie a poloprezidentská republika, hlavou státu je prezident, zákonodárnou moc má jednokomorový parlament. Je rozvojovou zemí na 74. místě v indexu lidského rozvoje. Spolu s Moldavskem je nejchudší zemí Evropy a trpí velmi vysokou mírou chudoby a závažnou korupcí.^[5] Je však díky velké rozloze úrodné zemědělské půdy jedním z největších vývozců obilí na světě.^[6][7] Také si udržuje třetí největší armádu v Evropě, po Rusku a Francii.^[8] Ukrajina je unitární, poloprezidentská republika s oddělenou mocí zákonodárnou, výkonnou a soudní. Země je součástí Organizace spojených národů, Rady Evropy, OBSE, organizace GUAM a jedním ze zakladatelských států SNS, přestože členem této organizace se nikdy nestala. Od června 2022 je Ukrajina kandidátskou zemí Evropské unie,^[9] v červnu 2024 s ní zahájila přístupové rozhovory.^[10]

Chybná citace: Nalezena značka <ref> pro skupinu „pozn.“, ale neexistuje příslušná značka <references group="pozn."/>