Zooid

Zooid je biologické označení pro jedince vzniklého nepohlavním rozmnožováním v rámci modulárního organismu.^[1] V jiném významu může označovat i jakoukoli pohyblivou buňku nebo část těla vytvořenou živým organismem, tedy například spermii.^[2]

V zoologii se termín zooid používá zejména při popisu bezobratlých organismů rozmnožujících se pučením nebo dělením, kdy takto vzniknuvší jedinci spoluutvářejí propojenou kolonii.^[3] K takové organizaci došlo mnohokrát nezávisle na sobě, jednotliví zooidi se navíc v koloniích často funkčně specializují a s tím se následně pojí i komplikované názvosloví.

Například u žahavců (Cnidaria) ze skupiny polypovců (Hydrozoa) se rozlišují krmní zooidi neboli hydranti či gastrozooidi, dále obranní zooidi neboli daktylozoidi a reprodukční zooidi neboli gonozoidi. Zooidy spojuje protein-chitinový exoskelet nazývaný perisark, jenž může obklopovat i jednotlivé zooidy, kolem nichž vytváří hydrotéku, resp. gonotéku. Příklad polypovce s vysoce specializovanými zooidy může poskytnout měchýřovka portugalská (Physalia physalis), jejíž tělo tvoří plovací měchýř a dlouhá krmná ramena.^[4] Z dalších živočišných kmenů vyjma žahavců, u nichž se objevují zooidi, lze jmenovat například mechovce (Bryozoa). Ti žijí výhradně koloniálně, přičemž jejich zooidi se skládají z krmné části neboli polypidu, který se zatahuje do tzv. cystidu, někdy sdíleného více polypidy. Někteří mechovci dokonce vytvářejí kolonie s oddělenými samčími a samičími zooidy velmi odlišných tvarů.^[5] Složité životní cykly spojené s nepohlavním rozmnožováním a vznikem zooidů mají dále například salpy (Thaliacea) z podkmene pláštěnců (Tunicata). Jejich pelagiální kolonie mohou taktéž zahrnovat funkčně specializované jedince, včetně krmných a reprodukčních zooidů či tzv. forozoidů, které odchovávají gonozoidy.^[6]